Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Křest CD Bože, já jsem vůl!

Datum

20.10.2008

Účastníci:

Medvěd, Fléga, Kotě, Vity, Veronika, Myška, Vítek, Roman, Anička, Mišu, Miruš.

Raftové závody

Akce

Sponzoring

Hledáme sponzora

Odkazy

Sportovní noviny Kanoe SVoČR RK Stan Hájos-Vše pro raft E.T. v síti a Sázavan Icík Adrenalin Team
ICQ 238411484

Mistr křtí zbrusu novou desku.

Včerejší den se zapíše opět zlatým písmem do mého notýsku, navštívil jsem po dlouhé době s kamarády koncert Záviše. Ano, přesně, je to on, výrazný týpek mnoha jmen, namátkou vzpomeňme Záva, Mistr a Král drsných balad aneb Kníže pornofolku. Koncert spojený s křestem nového alba s názvem Bože, já jsem vůl! se konal v pražském hudebním klubu Vagon.

Tady nemohu nezmínit Kotěte, který se před odjezdem na Vavřinec mylně domníval, že se jedná o vagón odstavený na Vršovickém vlakovém nádraží. Je pravda, že naši "mladí" umí překvapit, mnohdy velmi nečekaným a veselým způsobem.

Ale zpět do klubu. Po zaplacení mrzké stokoruny vstupného jsem přisedl k již bavící se skupince vodáků, takovému našemu předvoji. Měli menší pitný náskok, který jsem hbitě doháněl nejprve dvojčičkou, později půllitříkem bílého vína. A dohnal jsem.

Mistr se do strun zabořil kolem půl desáté a bylo jasné, že i úvodní skladba nového alba Zemřel mi kamarád bude i přes svůj ponurý název poměrně veselá. A pak následovala menší smršť novinek až polonovinek. Všichni jsme se pěkně bavili, tedy až na Vityho s Veronikou - ti si plnili jakéhosi bobříka páření. Ale uši jim fungovaly, tak nezůstali jistě o žádný zážitek ochuzeni. Nebylo kam spěchat a následovala pauza.

Během té vznikla nekonečná fronta, kterou se nám dařilo poměrně zkušeně předbíhat. Dva kamarádi kamaráda Tomíka, který ovšem nepřišel, si kupovali zelenou rovnou po šesti skleničkách. To byl dobrý nápad. Já se mezitím prodral k pódiu.

Po skončení přestávky vešel moderátor, dále křtitel CD a samozřejmě Záviš. Po krátkém, dojemném proslovu se křtitel chopil domácí závovy pálenky a polil s ní CD nosič. Mistr jej převzal. Se slovy: "Když už si to nechcete koupit, aspoň si to vypalte, stojí to za to," vhodil CD i s krabičkou do publika. Šťastný jedinec, kterému tato rarita skončila v rukou je znám pod nickem onashackem.

A přiblížila se druhá polovina programu. Mistr usedl na židli a neobratným pohybem si rozlil lahvovou plzeň, která postávala nedaleko na zemi, na bundu. Vstal, oděv oklepal a odnesl skoro do zákulisí. Opět usedl, dopil zbytek, řekl, že se jako vždy ožere a udeřil do strun.

Tentokrát následovaly skladby známé jako Cukrářská, Tři panenky, Já na vojnu nepůjdu a podobně. Publikum se dostalo do varu a já si všiml, že ačkoli Záviš má na nedaleko položených promaštěných papírech texty, zná vše zpaměti a to jsem uznal za dobré.

Dostal jsem chuť na kávu a prodral se davem k baru. Zbytek koncertu jsem si tedy vychutnal s ostatními u našeho stolu. Náhle nastal konec, jako přídavek ještě Mistr přidal veršovánku o kulích a se slovy: "Loučí se s vámi skupina Záviš a nikdo," se s námi definitivně rozloučil a odebral se ke svému stolu dokončit ožrání. Snad se mu to povedlo, v posledním metru, které se mi podařilo stihnout, jsem mu držel palce.

Akci hodnotím jako velmi zdařilou, myslím, že Záviš má nyní o několik fanoušků a fanynek víc.

Vzpomněl si, sepsal a vyfotil Medvěd.




Poslední změna této stránky: 27.04.2018 15:04:59