Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Kamenice 2008, konečně nebezpečné peřeje

Datum

26.-27.4.2008

Účastníci:

Fléga, Myška, Bohouš, Trax, Myszo, Vity, Kotě, Vendula, Simona + Kokeš, který nás má rád.

Raftové závody

Akce

Sponzoring

Hledáme sponzora

Odkazy

Sportovní noviny Kanoe SVoČR RK Stan Hájos-Vše pro raft E.T. v síti a Sázavan Icík Adrenalin Team
ICQ 238411484

Kamenice 2008, sjezd R4

Před půl šestou jsme si dali s Vitym sraz u mě doma, kde jsme do Vityho BMW naložili raft, pádla a prostě všechno, co budeme o závodním víkendu na řece Kamenici potřebovat. Měli jsme malý problém, auto nechtělo vrčet. Naštěstí u bráchy bylo dost lidí, takže každému stačilo vyvinout trochu síly a auto vrčelo. Cestou na Smíchov jsme zastavili pro benzín, připravoval jsem si svaly, ale nebylo třeba – startujeme bez problémů a pomalu vyrážíme pro Traxe na Smíchov. Pomalu si můžeme zvykat na fakt, že Trax včas prostě přijít nemůže. Místo v šest vyjíždíme lehce před půl sedmou.

Jen co jsme vyjeli za Prahu, čekala na nás kolona. S Traxem jsme na chvíli vystoupili a šli se protáhnout na "čerstvý" vzduch a trochu si zaběhat. Kolona vznikala jen díky zúžení silnice do jednoho pruhu, už jsme sjeli z dálnice, že to nějak objedeme, když v tom si Vity všiml cedule toho zúžení, tak jsme se zase vrátili a udělali jsme dobře. Pokračujeme dál, předjíždíme E.T. v síti, píši Kotěti, že jsme brzy u něj, jen nevím jak k němu zajet. Dostalo se mi odpovědi, že je tam velká cedule OHRAZENICE, kterou nemůžeme minout.

Ceduli jsme sice viděli, ale moc pozdě. Vrátili jsme se a Kotěte naložili.

Stejně jako loni jsme se jeli ubytovat do penzionu v Bratříkově. Nic se tu za poslední rok nezměnilo. Objevili jsme pink-pongový stůl, tak jsme si chvíli zahráli čtyřhru. Hrál jsem s Kotětem. Po rozehrání jsme dali match. Vypadalo to s námi dost bledě, prohrávali jsme 0:2. Pak jsme se začali více koncentrovat na hru a zpřesnili údery a kluky jsme začali drtit. Vyhráli jsme čtyři hry za sebou, takže celkové skóre 4:2 pro nás.

Konečně dorazil Fléga, Myška a Vendula. Seděli jsme v hospodě a kecali. Trax s Vitym mimo jiné řešili nějaké výkresy do práce. Nikdo okolo nechápal, co to tam dělají, ale Vity se v tom vyznal. Trax pozval Myšku a Flégu na panáka, Myška navrhl krvavý záda. Jako na jediného se na něj dalo dívat, ostatní mě spíš pobavili. Po zajištění postele přijel ještě večer Myszo se Simonou.

Také jsme chvíli dali prší a pokoušeli jsme se o nějaká kouzla, ale moc to nešlo. Zabalili jsme to před jednou hodinou a šli spát.

Ráno jsem nařídil budíček na půl osmou, vypravili jsme se na start. Prezentaci jsem stihl jen tak tak, ale povedlo se. Poté s klidem v duši jsme s Vitym odvezli Simonu do cíle, kde nás bude fotit. Po návratu jsme se připravili na závod.

Na start jsme se těšili a vyjeli s velkým nadšením. Zhruba do poloviny tratě není nic obtížného, jeli jsme v klidu. Těsně před ostrůvkem nás předjela posádka startující za námi. Chvíli jsme se jí drželi, ale nakonec nám ujeli. Takže nejtěžší úsek jsme jeli na oči a museli jsme ukázat dost umu, neboť trať je zde dost náročná a do cíle ještě daleko. Dvakrát jsme měli dost namále, trochu jsme se točili, ale podařilo se nám nevypadnout z lodi, což je nejdůležitější. No a celkově za 20:28,85 min. jsme dosáhli cíle.

Hned jsme vyrazili kousek zpět po svých podívat se na Flégu a spol. Také jsme je mohutně povzbuzovali a tím jsme jim pomohli k času 18:57,31 min. a 36. místu. Náš čas nám stačil na předposlední místo. Z toho je trocha zklamání, ale zase kousek radosti, že byl někdo ještě horší. Dnes se nám nezadařilo.

Po krátké poradě jsme se dohodli, že si dáme ten samý úsek ještě jednou. Na start mě a Vityho vzal Malučky, který přijel smočit pádlo. Já zůstávám s pádly na startu a Vity jede pro raft a zbytek posádky. Mezitím už dávno odjela naše silnější posádka. Flégu, který jel tentokrát na singlu, nahradila mě jménem neznámá členka jedné z ženských posádek (myslím, že Spitfire).

Stále čekám na kluky. Kdo si počká, ten se dočká. Pravidlo, co prostě platí. Kluci přivezli raft na střeše, Michalovi nesedla jízda s otevřeným oknem, dohodli jsme se, že pojedeme jen do cíle. A tak jsme vyrazili. Jeli jsme v klidu, říkali si jak to zítra pojedeme a hledali jsme ideální stopu. V cíli jsme se někdo potřeboval dostat na start pro auto a Simonu, která zůstala v Plavech. Pokoušel jsem se stopovat, ale ten, kdo mi zastavil nejel do Plavů, tak jsem nakonec odjel v jedné dodávce spolu s klukama z Kolína. Simonu jsem musel vzbudit, ale nějak to přežila. Dojeli jsme do cíle, převlékli se a autem jsme vyjeli na kopec.

Tam jsme se zašli podívat na zříceninu hradu Návarov. Impozantní pohled dolů mě zaujal i loni, je to prostě paráda. Pak jsme zkoušeli lézt po stěně, ale moc to nešlo. Také jsme se pokusili přejít po stromě přes roklinu. Loni se mi to povedlo bez problémů, ale letos jsem dvakrát spadnul. Naštěstí zemský povrch pokrývala tráva a mech, takže byl dopad o to měkčí. Nedalo mi to a tak jsem se rozhodl přejít z druhé strany. Ejhle, to se mi povedlo napoprvé.

Mezitím loďkaři a náš druhý raft sjel až dolů, do Jesenného. Prakticky všichni skákali téměř 5-ti metrový jez. I Fléga na singlu si to dal. Jedna posádka tam bouchla raft, i to se stává.

My jsme po návštěvě hradu jeli rovnou do penzionu. Jelikož tam skoro nikdo nebyl, hráli jsme pinčes. Michal se Simonou odjeli na regeneraci do Liberce a my pokračovali. Také jsme dali šachy, nejdříve jsem hrál s Vitym, pak s Traxem. Dlouho jsem měl navrch, ale v obou partiích jsem nakonec prohrál. Šel jsem na pinčes s Kotětem, hráli jsme poměrně dobře a hlavně dlouho. Stůl jsme opustili až před 21. hodinou.

Kluci řešili zase ty výkresy, Traxovi holt teče v práci do bot. Podíval jsem se do hospody, co tam kdo dělá, zábava trochu pokulhávala, ale lidem bylo dobře. Kotě pozval mladé Kolíňáky na krvavý záda. To byl teprve pohled, nic jiného než smát se prostě nedalo. Po chvilce jsem se vrátil na pokoj, lehl na postel a po chvilce usnul a spal až do rána. Kluci pařili a zalehli pozdě v noci.

V noci se u Flégy na pokoji odehrála zajímavá scénka a hlavním aktérem byl (stejně jako loni na Vavřinci) Kokeš. Pořádně opojen alkoholickými nápoji si spletl pokoj a místo k sobě přišel k Flégovi. Probudil Kotěte a něco brblal, vypadalo to asi takto: "kkkkka kkkka….. něco na nohy… kkkka." Kotě mu nerozuměl, nakonec mu dal pantofle a Kokeš odešel. Vrátil se a bez ostychu si lehl k Flégovi do postele. Ráno se Fléga probudí a první co spatří, jsou velké chlupaté nohy. Ráno se přišla Markéta zeptat, zda někdo neviděl Kokeše, dozvěděla se, že v noci k nim zabloudil. Probudí ho a pomalu jedou na start.

Nedělní budíček nikoho nepotěšil, ale co se dá dělat. Posnídali jsme a zabalili věci. Rozloučili jsme se s hostinskou a jeli do cíle. Tam jsme nechali Simonu a Myszovo auto. Jeli jsme na start. Poctivě jsme si připravili raft, jelikož do startu nám chybělo poměrně dost času, tak jsme chladili a chladili. Sluníčko nám totiž ráno udělalo velkou radost a už krásně hřálo. Opět připraveni závodit jsme se konečně dočkali a vyrazili vstříc dalšímu závodu, mimo jiné jedná se o MČR v raftingu.

Pádlujeme jako o život, posádce, co nás včera předjela, se to pět povedlo, ale tentokrát nás předjela později. Drželi jsme se jich zuby nehty. Pádlujeme a cíl se nám razantně přibližuje. Projíždíme hladce, nikde žádný problém. Soutěska? Dnes naprosto hračka, projeli jsme bez ztráty kytičky. Mohutný finiš a je to za námi. Zlepšili jsme se (co jsem tak zběžně kontroloval časy) ze všech posádek o největší porci času a to minutu sedmnáct. Takže náš čas byl 19:11,27 min. Každopádně to prostě nestačí na vítěznou posádku WD CVOK, která jako jediná stlačila svůj čas pod 16 minut. Z žen se dnes vedlo nejlépe Jezinkám, které po včerejším třetím místě slaví titul mistryň republiky.

Naprosto vyčerpaní se ubíráme podívat se na Flégovu posádku. Viděli jsme tam několik posádek a musím říct, že jsme tam jeli z nich nejlépe. Jasně, každý si řekne, když to píšeš, tak se budeš naparovat, ale je to tak. Zabalili jsme věci, počkali jsme na vyhlášení výsledků. Mezitím na úzkém mostě upadla mladoboleslavským raftařům náprava u tranzita a tak zablokovali provoz.

Vyvezli jsme raft na kopec a Myszo odvezl Vityho pro auto, já jsem šel pěšky s pádly. Došel jsem nahoru a v tom jsem si vzpomněl, že jsem nevyzvedl registračky. Stopem jsem se dostal okamžitě dolů, ale nikoho kompetentního jsem nenašel, takže snad se s nimi ještě shledáme. Po druhé jsem vyšlapal kopec nahoru, snědli jsme zbytky jídla a pomalu vyrazili domů.

Ahoj na Labi!

Sepsal Bohouš. Fotky Bohouš a Fil.



Poslední změna této stránky: 27.04.2018 15:04:54