Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Konference SVoČR 2007

Datum

20.10.2007

Konference Svazu vodáků ČR

a následný zajímavý večírek ...

Raftové závody

Akce

Sponzoring

Hledáme sponzora

Odkazy

Sportovní noviny Kanoe SVoČR RK Stan Hájos-Vše pro raft E.T. v síti a Sázavan Icík Adrenalin Team
ICQ 238411484

Želiv 2007.

Když mi Fléga donesl leták, týkající se této akce, pochopil jsem, že to nedělá z čiré lásky, což okamžitě potvrdil tím, že mě jmenoval delegátem za náš klub. Tak jsem se ocitl v menší pasti, na druhou stranu mě potěšilo, že nenašel jiného hezčího a chytřejšího. Připravil jsem si trochu vína a šampíčko a byl nachystán vyrazit.

V týdnu před akcí všichni z našeho klubu odřekli účast, jen Fléga se nijak nevyjadřoval. To jsem ovšem již tušil, že také nepojede. V týdnu se mi totiž donesla jistá informace, něco ve smyslu moc se mu tam nechce. Tušení se v pátek ukázalo jako oprávněné, zabalil jsem si tedy pyžamo, spacák, karimatku, stan a zubní kartáček a v sobotu ráno do Želivi odjel prostě sám jako kůl v plotě.

Po příjemné cestě po dálnici, kde mě mírně rozrušily zasněžené svahy v dálce, dorazil jsem, jak mi řekl pan Miloslav v satelitní navigaci TomTom na místo určení. Po prezentaci u tajemnice Svazu vodáků ČR Hanky jsem se usadil vedle Libora. Tam jsem tušil, že je silná koncentrace inteligence a že tam něco třeba také nasaji. Nasál jsem. Jenže s Liborem nic nebylo, přepisoval si svůj referát asi na osmi papírech formátu A4 a tak jsem se družil s jinými vodáky. Také jsem si koupil kávu.

Podle schváleného programu jsme všechno odhlasovali a nastala první přestávka. To jsem si došel do auta namazat chleba s paštikou a zapil to bílým vínem. Začla další část. V různých debatách a rozpravách jsem se dozvěděl, že svaz má 118 klubů, 88 jich tak nějak funguje a 75 je přímo vzorných. Konference se účastnili zástupci z 67 klubů. V mnoha oddílech nejsou peníze, ale je nadšení. Kandidáti na funkce v radách ve svých vystoupeních zdůrazňovali zejména práci s dětmi a mládeží. Tak jsem zvědavý na ty dorostenky.

Do pravidel raftingu v kategorii veteránů bude v dohledné době přidáno pravidlo, kde v posádkách s věkovým průměrem vyšším než 70 let bude povoleno mít více náhradníků než jednoho, protože závody jsou dlouhé třeba i 5 minut :-))) Dále jsem se dozvěděl z povolaných úst, že pramičková odnož, ze které rafting původně vznikl, jaksi vůbec nevyvíjí činnost a ztrácí členskou základnu. Toto musí dořešit následně nově zvolená rada.

Po volbách, které dopadly tak, že je spokojený skoro každý, následoval oběd v podobě řízku a bramborového salátu. Už jsme fakt po vysilující práci měli všichni hlad. Chudáci poslanci, kteří takto musí trávit dlouhé dny. Po obědě jsme se dozvěděli od volební komise výše uvedené výsledky a započala debata o Stanovách.

Jako zásadní fakt se jeví zjištění, že jsme nyní Svaz vodáků ČR, občanské sdružení. Ze stanov jsem nechal vypusit pasáž, kde podmínkou členství v klubu bylo zaplacení zápisného. Poté jsme se chvíli hádali o nejnižším možném počtu osob v klubu. Zhruba po hodině Libor navrhl, že se to řešit nebude, což jsme odhlasovali zdvižením červených lístečků a počet dospělých osob zakládajících klub byl ustanoven na třech.

Na závěr jsme se rozloučili s odstupujícím předsedou rady raftingu Standou Hájkem, který již pro toto volební období nekandidoval. Během svého působení přivedl český rafting k nevídanému rozkvětu a dokázal v roce 2003 uspořádat na Lipně Mistrovství světa v raftingu, organizačně zřejmě dosud nepřekonané. Samozřejme byly vyzdviženy i letošní úspěchy české reprezentace, v ženách absolutní mistryně světa a v mužích vícemistři. To jsou velmi solidní výsledky, kterými se mnoho sportovních svazů pyšnit nemůže.

Po skončení oficialit nastala pauza, během které se začali sjíždět vodáci na večerní mejdan a odjížděli někteří delegáti do svých domovů. Já zvolil něco mezi a se třemi kamarády se vydal autem hledat poklad. To se nám nakonec také podařilo, za laskavé pomoci láhve Bohemia Demi Sec. Po příjezdu zpět to v hospodě hučelo a sál byl prázdný. Dal jsem si tedy teplou večeři a vyčkával nějaké akce. Ta se zjevila v náhle přijedoucevší Aničce, se kterou jsem v chodbičce u WC dopil zbytek sektu. Bylo to moc příjemné.

Kolem sedmé hodiny jsme se přesunuli do sálu, kde začalo promítání vodáckých archivních snímků a pak začala hrát kapela. Další průběh byl již klasický. Tancovalo se jak o život, bříška jsme naplnili dobrotami z rautových stolů. Také jsem se seznámil s majitelem serveru raft.cz Petrem Ptáčkem, se kterým jsme se vyfotili. Během večera byly také oceněny nejúspěšnější posádky letošního roku a Standa obdržel cenné dárky v podobě potápěčských brýlí, šnorchlu a ploutví.

Asi v půl třetí ráno jsme se v sále krčili čtyři ... no, nic moc. Každopádně jsme pochopili, že tady nám už pšenka nepokvete a šli spát. No, já a Vendula jsme prvně postavili za sálem na trávníku stan a pak jsme si šli do řeky čistit zuby. Čištění se nám asi zalíbilo, protože jsem z této taškařice ráno ve foťáku našel asi 80 fotek. Noc proběhla klidně, poměrně v teple. Horší to bylo ráno, kdy nějaký čokl v naší blízkosti donekonečna štěkal.

Asi v půl desáté nás probudili Jiříček s Markétou s tím, že už jedou domů. Chvíli nám trvalo sbalení a protože v hospodě zde mají až od jedenácti, odjeli jsme do Prahy. Akce se myslím zdařila, jen mi nejde do hlavy, proč je zde tak nízká účast a vypadalo to tedy spíše jak větší mejdan Jezinek. Takhle jsem už apeloval i minule a zase mě mnozí neposlechli. Tak snad příště.

Méďa Béďa.



Poslední změna této stránky: 27.04.2018 15:04:54