Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Vavřinecký potok 2007

Datum

13.-14.10.2007

Těžký závod :-)

spojený se zábavou

Raftové závody

Akce

Sponzoring

Hledáme sponzora

Odkazy

Sportovní noviny Kanoe SVoČR RK Stan Hájos-Vše pro raft E.T. v síti a Sázavan Icík Adrenalin Team
ICQ 238411484

Vavřinec pohledem Bohouše.

Na jednu z letos posledních vodáckých akcí jsme si dali sraz v sobotu na půl osmou v depu ve Vršovicích. Poměrně rychle jsme naložili lodě a věci na vlek za Malučkýho od strýce půjčeného golfa a vyrazili jsme směrem na Kutnou Horu.

Kdo by to byl řekl, ale takhle brzy v sobotu byla Jižní spojka jedno velké parkoviště aut. Naštěstí jsme v koloně dlouho nejeli, protože jsme sjeli na Zahradní město a pokračovali přes Hostivař. Už zde jsme potkali první kolegy vodáky. Cestou jsme jich potkali hromadu, posledních pár kilometrů před Vavřincem nás za sebou jela slušná kolona. Jelikož nebyl Hamerák, tak sem se sjeli snad všichni.

Přijeli jsme nějak po deváté hodině, auto jsme nechali stát poměrně daleko od vody a šli se podívat, jak vypadá situace. Potkali jsme známé (některé pro mě zatím neznámé) tváře z Kolína a z Brna. Ti hned nabízeli slivovici nebo co to měli. Tím se Malučký definitivně vzdal řízení a předal mi klíčky.

Fléga si koupil číslo s tím, že pojede závod. Šli jsme se převléknout, poté jsem usedl za volant závodního vozu značky Volkswagen. Nejdříve jsem odvezl lodě blíže k vodě a pak jsem zajel do Toušic. Na místním dvoře jsem zaparkoval. Měl jsem docela štěstí, že jsem se okamžitě dostal zpátky, to když jsem požádal dva páry vodáků, kteří akorát jeli nahoru. Seděl jsem, respektive napůl stál, na sklopené sedačce a vedle pádel, ale byl jsem rád, že jedu.

Když jsem dorazil, zjistil jsem, že jsem byl pryč docela dlouho, Fléga s Vítkem dávno odstartovali. Čekal na mě Malučký. Sedli jsme do lodiček a oba poprvé smočili pádlo na Vavřineckém potoce. Kluky jsme dojeli poměrně brzy, čekali na odpočívadle za druhým mostem. Chvilku jsme si odpočinuli a pak vyrazili dále. Tam nás čekal první takový šup. Ale projeli jsme v pohodě, kdybych se šel nejdříve podívat, tak bych projel nejspíš lépe, takhle jsem musel improvizovat. Celou cestu jsme se museli vyhýbat přes koryto spadlým stromům popřípadě lávkám.

Dojeli jsme k prvnímu brankovišti. To už Malučký nám odjel a bavil se tam s Haďákem. Fléga si odjel závod a já jsem jel hned za ním. Nevěděl jsem do čeho jedu, čekalo mě tam hezké esíčko. Projel jsem čistě, až mě to překvapilo. Kdybych si najel špatně, tak bych trefil šutr a ten by mě nemilosrdně poslal plavat.

Chvíli jsme tu pobyli, dívali se a trochu se smáli pálavistům, kteří nestíhali řídit své lodě a jezdili esíčko rovně. Dost se jich tam udělalo a tak plavali.

Vyrazili jsme dál. Další brankoviště bylo docela zrádné, také esíčko a proud nás tlačil dost na břeh, ale zde většinou nikdo větší problémy neměl. O pár metrů dál byly za sebou dva skoky, první asi metrový, druhý o něco menší. Projel jsem v klidu. Dojel jsem Flégu a po chvíli jsme se setkali i s Malučkým. Po projetí dalšího brankoviště jsem čekal na Flégu. Když mě dojel, tak říkal, že to tam zkazil. O nějaký ten kus cesty dál jsem jel stopou podle Flégy, ale nevím přesně jestli kámen nebo válec ho otočil hlavou ke dnu. Fléga ale zachoval klid a zvednul to.

Tam jsem si říkal, že budu asi plavat. Naštěstí jsem projel bez ztráty kytičky. Po chvilce se to začalo špuntovat. Najednou několik pálavistů uvízlo na stromě, byl pod hladinou. Čekali jsme, Malučký se tam nějak připletl a koukám, najednou tahá z vody loď na břeh. Po chvilce se cesta uvolnila a pokračovali jsme dál až k Toušické soutěsce. Nejdříve jsme se dívali, sledovali jsem počínání Vítka. Fléga se rozhodl, že pojede. Jel sice vlevo, ale zato bez problémů.

Soutěsku dokonce sjela (i když asi poprvé, ale určitě naposledy) jedna vydra. Zůstala viset uprostřed potoka, někdo se k ní dostal a uvolnil cestu. Když jsem s Malučkým čekali na Flégu (ten po projetí soutěsky jel dál), tak se nás nějaký týpek ptá, jestli nemáme kontakt na organizátora, že kousek výš utopil vydru. Tak jsme mu sdělili nemilou skutečnost, že jeho loď je na kousky. Nasedli jsme do loděk a hurá do Toušice. Ještě překonat poslední strom přes potok. Byl poměrně nízko, všichni přenášeli. Jelikož se mi už nechtělo z lodi, tak jsem zapojil mozek a ohebnost těla a u levého břehu jsem se pod kládou dostal za ni.

Fléga na nás čekal jak na smilování. Nebyl zrovna hic, i když sluníčko docela svítilo. Převlékli jsme se a dali si něco k jídlu.

Vyrazili jsme do Horních Krut na Countrybál. Nejdříve zábava pokulhávala, ale když se kapela zformovala, tak začala hrát. Většinu doby jsem seděl s mladýma klukama z Brna a kecali jsme. Také u nás seděl jeden kluk z raft.cz a ten nakonec odpadl a usnul nám tam. Zavítal jsem na parket. V půl jedné jsme se s Flégou a Martinem dohodli, že to zabalíme.

Malučký dostal kytaru a spacák z auta a my jeli do Hryzel k Martinovi na chatu. Když jsme dorazili, tak už tam čekala Martinova sestra s tím, že nejsou klíče. Martin vlezl dovnitř oknem a odemkl. Vevnitř spal Kokeš, vzbudili jsme ho, ale ráno si to nepamatoval. Ještě taková perlička víkendu: když Kokeš s Blumičem zastavili autem a šli na záchod pronesli: "Tady si nějací čůráci nechali rio." Nakonec se ukázalo, že bylo jejich.

Ráno jsme vylezli z postele před devátou. Nasnídali jsme se a dojeli pro Malučkýho do Krut. Hrál až do rána a že ani nespal. Dojeli jsme do Vavřince, kluci se převlékli a já jel autem do Doubravčan. Převlékl jsem se a šel na stopa. Když jsem viděl beznadějnou situaci, tak jsem se rozešel, snad že mi někdo zastaví. Ale to se nestalo a já celou cestu šel pěšky. Alespoň jsem cestou na sluníčku uschnul.

Tentokrát odjel Malučký s Radečkem a Haďákem. Vody ubylo, ale pohoda. Nasedli jsme a jeli s Flégou. Kluci odpočívali jako včera Fléga. Fléga koupil řízky, tak jsme se podělili. Pokračovali jsme dál, ale Kolíňáci zastavili u dalšího občerstvení a my jeli sami. Zde jsou ty dva skoky za sebou, tentokrát jsem jel za Flégou, řekl jsem si - pojede dobrou stopu. On projel, ale ten první skok mě hodil moc doprava a když jsem skočil ten druhý, tak mě vzal nějak vracák a otočil mě. Musel jsem plavat. Nasedl a pokračoval jsem dále.

Do cíle jsme dorazili v půl čtvrté. Převlékli se do suchého a vyrazili jsme do Prahy. Musel jsem řídit já, Malučký fakt nemohl a pro jistotu Fléga také ne. Cestou mi kluci usnuli. Do Prahy jsme dorazili v pohodě, uklidili lodě a vozík a jeli domů.

Sepsal Bohouš.



Poslední změna této stránky: 27.04.2018 15:04:54