Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

První slalom a sprint v Tróji

Datum

26.-27.5.2007

Účastníci:

Fléga, Bohouš, Kotě, Sváča, Brožík, Vendula

Raftové závody

Akce

Sponzoring

Hledáme sponzora

Odkazy

Sportovní noviny Kanoe SVoČR RK Stan Hájos-Vše pro raft E.T. v síti a Sázavan Icík Adrenalin Team
ICQ 238411484

Slalom a sprint z pohledu Bohouše a Kotěte. Sobotní závody.

Sraz jsme si dali ráno v půl osmé s tím, že si dáme tréninkovou jízdu. Kotě spal u mě doma, aby nemusel jet z domova přes noc. Sváča dorazil, ale Brožík zatím ne. Pokoušeli jsme se s ním spojit, ale marně. Předčasně jsme řekli Vendule, jestli s námi pojede, přislíbila účast. Z ničeho nic nad Trójou začalo pršet, v zápětí ale přestalo a už bylo hezky po celý den. Také se vyjasnila naše posádka, Brožík dorazil. Když šli kluci z Trója 125 číst vodu, šli jsme s nimi. Blumič a Kozel nám radili, jak se nejlépe poprat s dost náročnou tratí. Při čtení jsme pozorovali již závodící posádky.

Na start jsme se těšili a v 11:34 hodin jsme se dočkali. První bránu jsme jeli na erko, ve druhé problém nebyl, třetí byla přesazená. Do ní jsme se nedostali, čtvrtou jsme projeli a poté přišla první protivoda vpravo. Projeli jsme bez problémů, nyní jsme měli trochu více času do šesté protivodné branky. Pak přišla nejtěžší kombinace branek 7, 8 a 9. V sedmé jsme museli jet bokem, abychom se dostali zase do přesazené branky 8. To se nám téměř povedlo, ale Kotě nestihl dát hlavu do brány.

Osmičku jsme chtěli jet také na erko, ale jeli jsme přímo. To byla také příčina, proč jsme se nedostali do devítky a proud nás odvezl dolů. Klasickou protivodu číslo deset pod žehličkou jsme projeli a do cíle nám zbývali dvě povody. Po první jízdě jsme si řekli chyby a jak pojedeme druhou jízdu. Měli jsme hodinu čas, tak jsme trochu odpočívali.

Najednou jsem se zeptal Sváči kolik je hodin a měli jsme co dělat, abychom stihli náš start. Ale povedlo se a vyrazili jsme. Třetí branka nám zůstala nedostupná, opět jsme ji minuli. Nejtěžší kombinaci 7 – 8 jsme projeli dobře, dokonce jsme se dostali do vracáku a chtěli dát devítku. Poprvé jsme nejeli optimálně, tak jsme si ve vracáku dali kolečko. Brankou jsme projeli, ale při výjezdu se naše pravá půlka nějakým způsobem málo vyklonila a válec nás otočil. Takže, co si budeme povídat, zbytek tratě jsme tak trošku plavali. Záchranáři byli trošku moc aktivní, skákali pro nás jak diví, tak jsem jednoho z nich odměnil ranou pádlem do hlavy (nechtěně). To, že jsme se převrhli byla škoda, do té doby jsme jeli lépe než jízdu první.

Stalo se. Nakonec jsme ale poslední nebyli, což je náš cíl před každým závodem. S Vendulou jsme probrali, co jsme udělali špatně. Pak jsme si došli na kuře, bylo chutné. Já spolu s Brožíkem jsme jeli domů, Brožík najít klíče a peněženku po předešlé pařbě a já jsem musel domů kvůli naší Pegyně, aby nebyla doma sama. Ale po sedmé hodině jsme se opět sešli na kanále a trénovali jsme na zítřejší sprint. Já jsem jel domů a co se dělo na kanále bude vyprávět Kotě:

Noc na kanále

Po našem večerním tréninku na zítřejší sprint, jsme šli odnést raft a nechali si oschnout věci na zápraží chatky nebo na raftu. Převlékli se do suchého, vzali stan a šli vybrat to nejlepší místo v areálu pro jeho postavení. Když jsme vybalili stan z futrálu a začali stavět, na něco jsme narazili. Chyběly nám kolíky, a bez toho musíte uznat, jde stan stavět vcelku špatně.

Když jsme postavili hlavní ložnici ( bez kolíků ) a chystali se přehodit celý stan vrchní plachtou, tak jsme přišli na další nedokonalost našeho stanu. Vchodový zip byl rozbitý. Takže jsme do každého rohu stanu položili jeden baťoh, abychom ho aspoň trochu vypnuli.

Pak jsme šli vylovit náš poklad, který jsme si schovali do vody kousek pod kanálem, aby se nám vychladil. Už asi tušíte, že se jedná o pití. Přesně tak, v bílé tašce pod kamenem na nás čekala Stará myslivecká a kola. Tu jsme si ve třech lidech otevřeli na tribuně u kanálu a nalili do půllitrových kelímků, které nám dal hodný pán u občerstvení. K tomu jsme si dali steak, a bylo to výborné.

Po dopití myslivecké a koly jsme se vrátili k ostatním. Atmosféra byla dobrá, hrála živá kapela, ale nebylo jí moc rozumět, jelikož vedle byla soukromá akce, kde také hrála živá hudba. To nás ovšem zase tolik netrápilo. A pili jsme jednoho Ježka za druhým. Poté se to začalo rozjíždět a někteří si šli zatancovat.

Poté dostal někdo nápad, že půjdeme ještě pro nějakou flašku na benzínku, kam se mi vůbec nechtělo. Ale nenechal jsem kamarády ve štychu. Když jsme došli na agipku v Holešovicích, tak jsme vybrali Jelzina, protože na tvrdý alkohol už nikdo nebyl stavěný a koupili bagety. Z počátku, když jsme vycházeli, tak jsem byl jediný, komu se nechtělo už pít, ale po příchodu k benzínce se to obrátilo a ti co chtěli, tak už nechtěli a mě to bylo jedno.

Takže jsme koupili flašku, vyšli ven, snědli si své bagety a nakonec jsme Jelzina ani neotevřeli. Vrátili se zpátky do kempu, ale zde už nikdo nebyl, protože si šli všichni lehnout. A tak jsme to šli taky zalomit. Druhý den jsme se vzbudili v našem zbořeném stanu.Ještě, že nepršelo.

A šli jsme si koupit něco nealkoholického k pití. Sváča ten ještě pořád spal jako špalek, tak jsme nechali být. Já už jsem ale do stanu nešel. Došel jsem si do koupelny, abych fungoval a pak je šel vzbudit, aby šli nafouknout raft než přijede Bohouš. Nejdřív se jim teda moc nechtělo, ale poté se nejprve odhodlal Brožík a Sváča pořád nic.

Když jsme s Brožíkem nafoukli raft, tak se dostavil Sváča a vypadal, jako kdyby ho cestou něco přejelo. Zase tak strašný to nebylo, ale sám povídal, že se nějak dneska necítí. Když Bohouš přijel, tak nevěřil vlastním očím, že už je vše připraveno. Takže jsme si šli dát dvě tréninkovky, ve kterých jsme nejeli podle našich představ a museli jsme toho nechat, protože už se chýlilo k závodu.

Nedělní závody

V neděli jsem na osmou hodinu přijel na kanál, kluci mě mile překvapili a byli připravení jít na vodu, byli oblečení a měli nafouknutý raft. Abych pravdu řekl, myslel jsem že je budu tahat ze spacáku :-) Tak jsem se také převlékl a dali jsme dvě jízdy, tím jsme si určili trasu, jak pojedeme.

V 10:32 byl náš startovní čas, jeli jsme co to dalo, ale výsledný čas (1:20:95) nic moc. Z druhé jízdy jsem měl lepší dojem, ale čas byl téměř totožný (1:20:57). Takže zlepšení ale nijak ohromné (ale zase jsme nebyli poslední). Budeme muset více trénovat, abychom příště jeli čas jako vítězná posádka WW VRC ČB A (1:04:53 a 1:05:71).

Po závodě nás oslovil Vítek, jestli nechceme někdo jet závod VIP. Tak jsem do toho šel, chlapi jak hory, ale pádlo držet neuměli. Závod jsem s nimi odjel. Pak odjel Brožík, následovali ho Kotě se Sváčou. Já jsem čekal až dojedou závod R2 Vítek s Myšuem a ještě Prdelka. Vzal jsem od nich Rio a pádil do vagónu s věcmi.

Tak to je konec našeho prvního setkání se slalomem a sprintem. Už se těšíme na Čuňovo, které se blíží mílovými kroky…

Sepsali Kotě a Bohouš.



Poslední změna této stránky: 27.04.2018 15:04:54