Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Kamenice, je pěkné závodit ...

Datum

20.-22.4.2007

Účastníci:

Fléga, Méďa Béďa, Bohouš, Kotě, Venca, Libor, Vendula, Kozlík, Jiříček, Markéta, Mirjam ... atd.

Raftové závody

Akce

Sponzoring

Hledáme sponzora

Odkazy

Sportovní noviny Kanoe SVoČR RK Stan Hájos-Vše pro raft E.T. v síti a Sázavan Icík Adrenalin Team
ICQ 238411484

Dva sjezdy na Kamenici

Páteční včasný odjezd mě překvapil. Už to není jako dřív, kdy jsme odjížděli nejdříve tři hodiny po srazu. Tentokrát to byla jenom hodina. Mírné zdržení nastalo, když se Fléga musel vrátit domů pro mobil. Naštěstí jsem již zvyklý... Dal jsem si stříček ...

Krátce po sedmé hodině jsme byli v Bedřichově, kde na nás čekal penzion plný dalších vodáků. Obdrželi jsme pokoj a v ceně polopenze byl dnes řízek s americkými bramborami. Škoda jen, že i ke včerejší večeři, dnešnímu obědu a také cestou jsem měl samozřejmě řízek.

Ano, dlouho jsme se neviděli a tak večírek mohl začít. Číba donesl DJ notebook a začal nahlas hrát. Tím vystrnadil několik zbylých štamgastů. A restaurace byla naše. Dal jsem si pár stříčků ...

Večírek samozřejmě probíhal do časných ranních hodin, ale já šel spořádaně spát už asi ve dvě hodiny. A dobře jsem udělal, alespoň si myslím.Večer se vyznačoval také tím, že přijel nás vedoucí Šerpa a vybral od potencionálních solventních účastníků zájezdu do Jugoslávie zálohu.

Ráno nás čekala snídaně v podobě bedřichovského stolu. Chléb, máslo, dva druhy salámu a pár jogurtů. K pití přeslazený čaj a káva. Po snídani, která tedy nebyla už v šest, jak sliboval číšník, protože měl náročnou noc, jsme odjeli na start do obce Plavy. Zde jsme se výjimečně klidně prezentovali, obdrželi číslo a mohli opravenou pumpou nafouknout raft.

Mirjam dostala do ruky foťák a odjela nás se Šerpou vyfotit do soutěsky. Venca odjel zaparkovat auto do cíle, do Návarova.

A nastal start. Naše jízda byla dnes vlastně tréninková, protože tyto peřeje polovina naší posádky viděla prvně v životě. Nejprve se nám podařilo uvíznout na mělčině u ostrova, což znamenalo nemalé zdržení. Já taky než vylezu z lodě ... a stejně jsem nevylezl, nebudu se přeci máčet. Další problém nastal, když jsme špičkou najeli na obrovský balvan a zůstali na něm viset. To nás tedy také zdrželo. Soutěsku jsme nakonec zvládli v pohodě. Naše jízda tak stačila na místo padesáté, které nebylo zdaleka poslední.


Naše lepší posádka Troja 125 skončila na 12.místě, což nelze rozhodně považovat za nějaký velký úspěch. Ale je pravda, že sjezdy nám nikdy moc nešly.

Po závodě jsme se přesunuli zpět na start s tím, že si ještě jednou sjedeme Kamenici, tentokrát odpočinkově a s Mirjam, která v raftu ještě nikdy neseděla. Fléga se rozhodl vyrazit na singlu. Tak si tak poleháváme v Plavech u řeky, popíjíme vínko a najednou se objeví Šerpa s otázkou: "Co je to za víno?" A Mirjam hbitě odpovídá: "To není dobrý, to je z Moravy." Tím nás dostává do kolen. Hlavně moravák Šerpa toto ocenil.

Každopádně tato jízda byla krásná, klidná, pokochali jsme se krajinou. Zdá se dokonce, že dráha odklidila spadlé koleje, což je dobré. Soutěsku jsme také v pohodě zmákli a takhle nějak si prostě představuji krásné vodácké odpoledne. Po krátkém odpočinku jsme se vydali na další úsek Kamenice až k soutoku. Bylo to trochu dlouhé, ale zase místo zvané "tobogán" stálo za to. I jez byl pěkný, Kotě s Bohoušem si ho skočili. Jsou to mladí, odváží hoši. Jenom Bohouš po dopadu trošku vypadl, ale pak zase nasedl a vše dobře dopadlo. Pak už následovalo jenom pádlování.

Dále jsme se museli přesunout zpět do Plavů. Protože nás bylo hodně, někteří, třeba já, využili právě jedoucí vlak tímto směrem. Z Plavů jsme se vydali do Bedřichova, ale cestou byla odbočka na zříceninu hradu Návarov, kde jsme našli jeden poklad. Pak už následovala cesta do penzionu. Tam jsem zjistil, že mi z balkonu někdo ukradl pomazánkové máslo a paprikový salám krájený trvanlivý. Snad to pomohlo někoho zachránit před smrtí hladem.

Řekl bych, že jsme byli poměrně hodně unavení. To nám ovšem nezabránilo v konzumaci zbytku vína. Čekali jsme na večeři. Když se začal výčep zaplňovat, zabrali jsme si stůl a pojedli kuřecí na smetaně s rýží. To bylo dobré.

Následující večírek již nebyl tak akční jako ten včerejší, ale i tak stál za to. Jenom jsem už nějak nemohl pít a šel jsem opět relativně brzo spát. Ne však Venca, nějaký místní ukrajinec Ivan a personál. Jejich řev jsem občas, když jsem zrovna nechrápal, docela dobře slyšel celou noc až do rána.

Dnešní snídaně byla tedy o něco později, zpestřená asi 20ks ředkviček. Tím si ovšem na stravu nestěžuji, v pohodě jsem se najedl. Po snídani jsme zabalili všechny věci a vydali se opět do Plavů na start druhého závodu Českého poháru ve sjezdu R4.

Zcela výjimečně jsme byli na závodišti znovu včas a mohli se tak bez nervů připravit na závod. Abych pravdu řekl, ten klídek je až podezřelý. Krása. Tři, dva, jedna, Start! A jedeme, závodíme. Dokonce i se startovním rozhodčím jsem se stačil rozloučit. Dnešní jízda je o mnoho lepší, pouze v soutěsce se zdržujeme na balvanu ve tvaru žiletky a před cílem na mrzké mělčině. Tento výkon nám stačí na krásné 42. místo. I naše lepší posádka se zlepšila a skončila devátá. Uvidíme, jak si hoši povedou na Labi.

Po skončení závodu jsem usoudil, že jsem již zcela vyčerpán a radostně se nabídl jako řidič. Fléga s dalšími týpky si úsek ještě sjeli na loďkách a to tentokrát do Jesenného. Tam jsme také mohli vidět, jak jim zrovna shořel zámek. Když jsme se ve zdraví setkali, naložili jsme auta a vyrazili přes restauraci v jednom mlýně – krásný interiér, dobré jídlo, ochotný číšník – směrem ke svým domovům.


Myslím, že se víkend vydařil na výbornou. Krásné počasí a solidní výkon pořadatelů mě utvrdil v tom, že ne nadarmo se máchám ve studené vodě, když ostatní normální spoluobčané zrovna snídají a koukají se v televizi na pohádky.

Sepsal a vyfotil Méďa Béďa, Mirjam a Bohouš.




Poslední změna této stránky: 27.04.2018 15:04:53