Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Čerťáky 2007

Datum

31.8.-2.9.2007

Plavání:

I Fléga krysil.

Raftové závody

Akce

Sponzoring

Hledáme sponzora

Odkazy

Sportovní noviny Kanoe SVoČR RK Stan Hájos-Vše pro raft E.T. v síti a Sázavan Icík Adrenalin Team
ICQ 238411484

Čertovy proudy 2007 pohledem Bohouše.

V pátek v 18:30 hod. jsme se sešli já, Kotě a Myška u metra Pražského Povstání. Dave si pro nás přijel a ještě jsme se zastavili na Pankráci pro Malučkýho. Vyrazili jsme nejdříve do Bojova pro Vendulu, naložili jsme Kozlíkovu loďku a věci a jeli směrem na Strakonice.

Neměli jsme tam sice dojet (měli jsme jet na Písek), ale povedlo se nám Strakonice navštívit. Dorazili jsme do Vyššího Brodu v půl dvanácté. Flega, Libor a Radeček jeli s Pavlem v deset z Prahy, chtěli stihnout odpolední vodu. Libor se rozhodl že pojede škvíru. No, do škvíry jel prý hlavou dolů, zlomil si pádlo a přišel o kus masa na pravém palci. Kluci to dojeli celkem v pohodě, jen kupodivu Flega musel pod schody krysit. Vše zavinila cestou vypitá basa piva. Flegovi se řeklo: "Než dojedeme k oknu, tak seš střízlivej!"

Pozdravili jsme se a poslechli si tuto historku, bavili jsme se a lehce po jedné jsme si ustlali pod mostem. Malučký hrál ještě na kytaru.

Ráno jsme vstávali kolem osmé hodiny. Ranní rutina a pak jsme jeli do cukrárny. Dali jsme si dortíky, kafe, koktejl, čaj a podobně. Pak jsme se přesunuli pod slalomku. Flega jel trénink s Kolínem. Dohodli jsme se s Myškou a Davem. Dvakrát jsme si sjeli vršek. Celkem pohoda. Pak jsme odjeli nahoru a měli jsme namále, ale stihli jsme ještě odjet na loďkách před závodem sjezdařů.

S Mirkem jsme se vydali na kajaku vstříc zatím nejtěžší vodě, co jsme na kajaku jeli. První těžší úsek jsem projel skoro celý za Flégou, ale posledních pár velkých vln jsem si musel hledat svoji cestu, protože jsem Flégu nějak nechtěně předjel. Kotě si špatně najel do vlny, neměl rychlost a tak musel plavat.

Plaval i na dalším těžším úseku, který si Fléga dával pozadu a já měl co dělat, ale pohoda. Kotě plaval také kvůli tomu, že dlouho na lodi neseděl.


Samozřejmě já, Kotě a Malučký jsme skončili v Loučovicích, ostatní jeli až dolů. Nejdříve si skočili z dřevěného skokánku a pak vyrazili. Šli jsme se na ně podívat, jak projedou papírnou. Při čekání jsme sledovali sjezdaře. Pak jsme čekali v hospodě s Vencou.

Konečně kluci přijeli a my jsme si dofoukli raft a rozhodli se, že pojedeme s Flégou a Myškou až dolů. Okno bylo v pohodě, ale druhé obávané místo – škvíra – nás donutila plavat. Práskli jsme se přímo uprostřed. Dostal jsem ránu do ruky, to byla také příčina, proč jsem si neudržel pádlo, které mi uplavalo. Naskákali jsme zpátky do raftu a jeli dále. Pro mě naštěstí, ještě před schody, jsme mé pádlo dojeli a vylovili.

První část schodů jsme projeli dobře, ale pak jsme uvízli na šutru a tam jsme se zase práskli. Tady jsme plavali docela kus, ale každý jsme vyvázli v pořádku. Jen nějaké nárazy na kameny a podobně. Naskládali jsme se zpátky na člun a dojeli dolů. Dvě chybičky a holt Čerťáky nic neodpouští.

Vítek nás odvezl do Loučovic k autu, převlékli jsme se do suchého a jeli zpátky dolů do Vyššího Brodu. Přišel se na nás podívat i Jirka Procházka s vnučkou Adélou. Počkal jsem na Vencu a ještě s Kozlíkem jsme šli do místní hospody k "Hastrmanovi". Kecali jsme o všem možném, navíc tam byli nějací Vencovi známí z práce. Ten se tam opil a pak tam zpívali. To už jsem seděl mimo s Kozlíkem, Liborem a Pavlem, kteří tam přišli sami na pivo.

Chvíli, než jsme se zvedli, Kozlík prohlásil: "Já půjdu najít loď." (no, chtěl říct, že půjde spát). Došli jsme do kempu. Když jsme šli přes plot, tak okolo jeli policajti, zastavili a ptali se, co tam děláme (akorát viděli, jak Libor přetahuje psa Kazana přes plot). Pavel normálně vysvětloval, že se vracíme na zábavu a ukázal jim pásku. Ale s Liborem se chytli, nadávali si a nakonec Libor na ně ukázal prdel.

Zábava tam byla v plném proudu, jen muzika moc nepřitahovala na travnatý parket. Také se odehrála bitka mezi Liborem a nějakým "dědou". Kdyby neměl Libor ten prst, tak by ten chlápek neměl nejspíš šanci. Takhle to dopadlo zhruba fifty-fifti, jen děda vypadal hodně utahaně a Libor má natržený ret. Trochu jsme ho umyli a on pak vyzval dědu znova, ale ten se radši zpakoval a odešel. Pobyl jsem tam ještě chvíli a k jedné hodině jsem šel spát znova pod most.

V neděli jsme vstávali po půl deváté. Dojedli jsme koláč z domova a pak jsem si ohřál polévku od Venci. Ostatní šli opět do cukrárny, jen Vendula s Pavlem šli do pekárny. Čekali jsme, až se všichni sejdeme, poté jsme jeli nahoru na slalomku. Sledovali jsme tam závod.

Kvůli sjezdu kanoistů nás nepustili na trénink od shora, tak jsme sjeli zpátky do Loučovic a jeli odtud dolů. Na háky si sedli Fléga s Myškou, motory jsme byli já a Kotě a vzadu Vendula s Kozlem. Neměli jsme vážný problém, jen jsme zůstali viset na dvou kamenech, ale rychle jsme se z nich dostali. Dole na nás čekal Pavel a odvezl nás nahoru na start.

Nebylo zrovna teplo, tak jsme se těšili, až budeme pádlovat, že se zahřejeme. S číslem 41 jsme odstartovali jako první posádka. Jelo se nám dobře, jen jsem si nebyl jistý, jak na tom budu se silami, chtěl jsem si je nějak šetřit, ale nebylo kde. Do papírny nás nečekalo nic vážného, ale i tady jsme projeli dobře. Oknem jsme projeli jako nic, stejně tak jsme se činili i na obávané škvíře. Až na schodech jsme jednou zůstali na jednom balvanu, ale rychle jsme se z něho dostali a pokračovali do cíle.

Sil ubývalo, ale až do cíle jsme pádlovali. Jeli jsme poměrně čistou stopu, ale zase se ukazuje, že nám chybí ta síla. S konečným časem 34:36,47 jsme dojeli na 17. místě, kdy vítězná posádka WD WC byla téměř o tři a půl minuty rychlejší. Ale zase na druhou stranu jsme byli lepší než Fortuna Kolín, která skončila příčku za námi.

Po závodě jsme balili věci, dokonce se na nás podívalo sluníčko. Jelikož byl raft trochu načatý, tak to nevydržel a z ničeho nic bouchly oba pravé válce. Měli jsme trochu štěstí, že nám bouchl až po závodě a ne jako při závodě posádce Troja Panderos, kteří museli kus cesty jet na vypuštěném válci.

Zabalili jsme, tentokrát jela Vendula s Pavlem, my jsme vzali Vencu. Myška jel do Krumlova na motorce s Kozlíkem a pak jel s námi. Vystřídal jsem Dejva za volantem až k jedné benzínce, pak chtěl řídit Myška, tak dojel do Prahy. Tam jsme se rozjeli každý do své postele...

Sepsal Bohouš, nafotila Vendula a něco z fotek vydolovat se pokusil Méďa Béďa.



Poslední změna této stránky: 27.04.2018 15:04:52