Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Korsika ve znamení polodeště, 2005

Datum

13.4.- 23.4. 2005

Účastníci:

Myška, Méďa Béďa, Libor, Plaváček, Ondra, Míra, Ježíšek, Dave, Honza, Prdelka, Martin, Jéňa, Václav, Pavel, Péťa, Láďa, Ruda, Michal, Šerpa a šofér Pepa

Korsika 2005 - úvod

Tak jsem se do toho pustil, datum označuje den přidání na web.

13.6.2005 - a mám to za sebou! Reportáž je celá, včetně trajektu, poslední řeky a cesty domů.

1.6.2005 - a máme tady předposlední den na vodě.

30.5.2005 - osm, polib prdel kosům :o) Jak je vhodná Korsika na pěší turistiku, to jsem sepsal dneska při teplotě 29,7° C.

29.5.2005 - sedmý den, uff, moc mě to už nebaví, ale slibuji, že to dodělám.

23.5.2005 - šestý den našeho vodačení je na světě. Překvapil nás například sníh.

19.5.2005 - konečně nějaký hustý mazec, nejtěžší řeka na pořadu dne.

13.5.2005 - zvyšujeme obtížnost, další dvě řeky.

8.5.2005 - první dvě řeky, nálada je výborná.

5.5.2005 - konečně jsem sepsal už i kousek z Korsiky.

4.5.2005 - ode dneška se můžete podívat, jak jsme zvládli polovinu cesty z Brna na Korsiku, spíme v Itálii.

30.4.2005 - dávám k dispozici náš první - vlastně spíš nultý - den naší cesty. Je to přesun do Brna a menší večírek v místě.

Již loni v Norsku bylo rozhodnuto, že nás letos čeká Korsika. Je to takový ostrůvek, no na globusu není skoro vidět. Jak jsem zjistil rozděluje se na jižní a severní část. Místní borovicové lesy zřejmě již před námi navštívil mistr Záviš a běžná lesní prasata svojí hudbou umělecky přetvořil v prasata polodivoká.

Po počátečních manipulacích s termínem odjezdu je vše připraveno na další zajímavou misi. Jedeme z Brna, také pobudeme na trajektu a možná se pokusíme narovnat i šikmou věž v Pise.


Vlajka Francie.

Korsika je se svými 8722 km2 plochy po Sicílii, Sardinii a Kypru čtvrtým největším a s průměrnou výškou 568 metrů nejhornatějším ostrovem Středozemního moře. Od severu na jih se středem ostrova táhne horský masív mírně esovitého tvaru, jehož nejvyšší bod je 2706 metrů vysoký vrchol Monte Cinto. Není tedy divu, že Korsika je se svými přibližně 200 tis. obyvateli, z nichž asi 100 000 žije ve městech Bastia a Ajaccio, jedním z nejřidčeji osídlených ostrovů Středomoří.

Mapka ostrůvku.

Přehledná mapka Korsiky.

V korsickém hlavním hřebeni pramení všechny důležité řeky, z nichž nejdelší je řeka Golo (84 km). Z krajinářského hlediska jsou okouzlující divoké soutěsky, vymodelované v horských masívech erozní činností vodních toků - např. soutěsky Asco, Santa-Regina, Spelunca a Restonica. Kromě toho lze na ostrově spatřit četná malebná horská jezera, která leží povětšinou v plochých ledovcových muldách a jsou obklopena vlhkými horskými loukami a rašeliništi (Pozzines). K nejkrásnějším patří jezera Melo, Capitello, Nino, Creno a Oriente.

Korsika je přírodním rájem, ve kterém může vnímavý turista stále objevovat něco nového. Polodivoká prasata se s oblibou zdržují v kaštanových lesích.

V pobřežních oblastech a ve výškách asi do 1500 metrů najdeme především macchiu, tedy křoviny z keříčkových růží, kručinky, vřesu, jahodníků, levandule, rozmarýnu a mnoha dalších druhů rostlin. Tato vegetace je nám, turistům, známa v době květu na jaře a na podzim díky své omamující vůni, především ale díky svým trnům a ostnům. Ve vyšších polohách narazíme v hojné míře na rozsáhlé bukové a kaštanové lesy. Nejkrásnější jsou však bezpochyby borové lesy, které rostou i ve výšce 1800 metrů nad mořem.

O něco méně pestrý je svět zvířat. To už musíme mít notnou dávku štěstí, abychom zde potkali orla skalního (unes už pouze ve skupině Cinto) nebo malé stádo muflonů (v oblasti Bavella nebo Asco). Naproti tomu o setkání s takřka všudepřítomnými prasaty nebývá na Korsice rozhodně nouze. V mnoha horských oblastech se dokonce stala opravdovým problémem, neboť prasaty rozryté svahy jsou vydány napospas erozi.

Pakliže používáte k přepravě auto, odstavené v horách je bohužel častým terčem zlodějů. Nenechávejte si proto ve vozech žádné cenné věci - ani tehdy, domníváte-li se, že jsou dobře ukryty.

Pobřežní oblasti jsou příznivě ovlivněny středomořským podnebím (mírné zimy, teplá léta), zatímco vnitrozemí ostrova - především horské oblasti - je vystaveno silným výkyvům počasí (poměrně chladné podnebí, v zimě s bohatými dešťovými a sněhovými srážkami).

A pozor! Ne vždy jsou stezky značené kamennými mužíky zřetelně.

Valid HTML 4.01!