Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Záviš Nad Viktorkou

Datum

20.12. 2004

Účastníci:

Méďa Béďa

Koncert Záviše

Vstupenka ve výši 50,- Kč.

Vstupenka ve výši 50,- Kč.

Takřka po roce se opět konal v Music klubu v restauraci Nad Viktorkou vánoční koncert progresivního pornofolkaře Záviše. Tentokrát jsme se o jeho konání dozvěděli dost pozdě, podcenil jsem asi přípravu. Ale myslím, že jsem informace roznesl dostatečně do světa. Dokonce jsem v pátek před pondělním koncertem zatelefonoval do výše zmíněné restaurace a číšníka se zeptal, zda koncert vůbec bude.

Všem raftařům z lásky Záviš.

Všem raftařům z lásky Záviš.


Jeho odpověď: "Záviš, Záviš, to myslíte toho prasáka? Tak ten tu bude v pondělí hrát asi od osmi." mě uspokojila a rozeslal jsem tedy zvoucí SMS. Ze všech příznivců včas doručili omluvenku jenom Klára, Míra a Šerpa. Ještě jsem ochoten omluvit Plaváčka, který to má momentálně ze Španělska přeci jenom trochu z ruky. Ostatním píši neomluvený koncert a jsem opravdu zvědav, jakých výmluv se dočkám.

Pohled od baru na kompletní Music klub.

Pohled od baru na kompletní Music klub.

Starého Záviše dcera.

Starého Záviše dcera.


Záviš.

Záviš.

V pondělí v 18:56 hod. jsem vstoupil do třetího vagónu vozu metra na trase B. Vystoupil jsem na náměstí Republiky a vyčkal příjezdu následného spoje, tramvaje č.5. Ta byla legrační, protože jí chyběl zadní (druhý) vůz. Na zastávce Lipanská jsem MHD s díky opustil a svěžím krokem se vydal k restauraci Nad Viktorkou. Cestou, která je dlouhá asi 300 metrů, jsem potkal devět jiných hospod. V těchto místech je opravdu velká hustota hospod na metr lidský.

Záviš.

Záviš.


Ve výčepu už seděli Constábl s Davidem a ještě jeden jejich kamarád. Dokonce u stejného stolu jako loni. Protože měli náskok asi dvou a půl piv, objednal jsem si dvojčičku bílého vína neznámé značky a původu. Po chvíli dorazil i Jiří a jak se ukázalo později, byla naše sestava již konečná. Protože osazenstvo hospody mizelo někam jinam i my jsme nakonec zjistili, že Mistr Záviš, zvaný také familiárně Záva, bude hrát asi v nějaké jiné místnosti.

Náš koutek, seděl jsem vedle Mistra.

Náš koutek, seděl jsem vedle Mistra.

Music klub jsme nalezli bez potíží v suterénu a po zaplacení 50,- Kč za vstup jsme se usadili na jedno z mála volných míst, hned vedle jeviště. Záviš seděl asi dva metry od nás a tak jsme s napětím vyčkávali zahájení produkce. Na stůl jsme si donesli opět oblíbenou kombinaci piva a vína a rozmlouvali o nesmyslech. Zaslechl jsem, jak Záviš říká, že si dává přes oběd tak tři piva a to mu stačí. Pozoruhodné zjištění.

Snímeček bez blesku.

Snímeček bez blesku.


Mistr stále seděl a pil pivo, jeho kytara odpočívala v koženkovém pouzdře u zdi. Nějaký mládenec za ním přišel a poprosil ho, zda by nemohl už začít hrát, protože prý v deset má už jinou práci. A vskutku. Koncert byl zahájen. Ne sice přímo v osm ani v devět, ale asi ve čtvrt na deset. Záva ani neladil kytaru a s vervou se pustil do produkce. Seznámil nás se svojí kapelou, skládající se z něho a kytary, a hned první koledou nám popřál hezké vánoce. Jednalo se o mírně modifikovanou veršovánku Pásli ovce valaši.

Co dokáže červená žárovka.

Co dokáže červená žárovka.


Následovala smršť hitů Marie, Starý kokot, Pan Přemysl, Cukrářská a podobně promísená s písněmi mně ještě neznámými z desky, která vyjde až na jaře. Nálada byla výtečná, všichni si broukali texty současně se zpěvákem. Jedna z mála přítomných děvčat, taková pěkná roštěnka, znala nazpaměť snad celou jeho tvorbu. Asi v polovině koncertu přišlo ještě jedno děvče, Závišova nevlastní dcera. Ta texty také znala velmi dobře. Nevím jestli to tady můžu napsat, ale proč vlastně ne, děvče pochází původem přímo z Maďarska, bydlí ve Znojmě a je vlastní dcerou bývalého velitele Louckých kasáren pplk. Szabó.

O přestávce, které ještě předcházely krátké veršovánky typu: "Učitel tasil žáka, který ho měl za č….a" nebo "Jaruška se udusila, Jaruška už nežije, při orálních orgiích jí zaskočila spermie", jsem se Mistra v krátkém rozhovoru v improvizovaných podmínkách na schodech cestou na WC zeptal, jakým způsobem vznikl výraz "polozmrd", který se vyskytuje v hitu Cukrářská. A odpověď? "Polozmrd? Ani nevím, mně to vždycky napoví takoví napovídači." Takže, asi tak.

Roštěnka.

Roštěnka.

Po jednopivním občerstvení následovala druhá část koncertu, diváci se dostávali do varu a opět hit střídal hit. Došlo i na tanec. Asi na dvě poslední písničky se připojil k produkci i místní číšník, který odněkud vytáhl housle a jal se preludovat doprovod. Naštěstí to byly jenom dvě písničky, protože se trošku nechytal.

Závěrečná děkovačka nabrala neformální ráz.

Závěrečná děkovačka nabrala neformální ráz.

Číšník houslista.

Číšník houslista.

Kompletní Záviš.

Kompletní Záviš.


Pomalu se ale blížil závěr koncertu, ale tentokrát jsme si vynutili ještě nějaké přídavky, ne jako vloni. Došlo i na Dvě panenky. Slovy: "Myslím, že za padesát korun jsem hrál až dost!" se s námi Mistr rozloučil. A pomalu nastalo i loučení naše. Se Závou se uvidíme zase za rok a s vámi ostatními snad i dřív.

Koncert byl suprdupr, lepší než minule, příště by to chtělo asi větší místnost, aby se dostalo na všechny fanoušky. Počet příznivců totiž stále stoupá.

Místní exkluzivní WC.

Místní exkluzivní WC.


Mistrovy noty.

Mistrovy noty.

A čekala mě už jenom cesta domů, pyšeláci někam zmizeli a já si našel ještě důvtipnější spojení, než jaké dokázal vyhledat idos a díky němu stihl poslední metro. A to bylo dobré, Marie. Dokonce jsem viděl v opačném směru jezdit nějaké maličké drezíny, což se mi ještě nikdy nepodařilo. I z hlediska mého poučení dopadla tedy tato mise výtečně. Škoda toho vína, které jsem vypil, už vím jeho název - Bolehlav.

Sepsal a tak vůbec splodil Méďa Béďa, jediný zástupce klubu KV 125 Praha.


Valid HTML 4.01!