Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka

Trója 2004

Datum

8.- 9. 5. 2004

Účastníci:

Fléga, Michal, Ťuhýk, Medvěd, Klára, Libor, Plaváček, Petr Kramosil

Trója

Jsme rádi, že se závody konečně zase vrátily na umělý slalomový kanál (USK) v Praze - Tróji. Přes rok a půl se zde nezávodilo, protože katastrofální povodeň v létě 2002 zde natropila velikou spoušť.

Prohlédněte si důkladně následující fotografie a porovnejte s letošním reálným stavem. Majitelé pozemků, realit, povodí, různé instituce a brigádníci odvedli velký kus práce. A za to jim patří náš dík. Vše jsem tehdy viděl na vlastní oči a bylo to opravdu ošklivé. Obrázky jsou z 1.9.2002 a seřazeny pěkně proti proudu.

Již na této ceduli je znát, že byla pod vodou. Povšimněte si zcela zatopeného kanálu.

Již na této ceduli je znát, že byla pod vodou.
Povšimněte si zcela zatopeného kanálu.

Asfaltová cesta podél vody pod nánosem bahna. Vpravo místo zvané "žehlička".

Asfaltová cesta podél vody pod nánosem bahna.
Vpravo místo zvané "žehlička".

Loděnice RK Trója a sídlo firmy Profiplast. Zajímavý je stůl pod střechou.

Loděnice RK Trója a sídlo firmy Profiplast.
Zajímavý je stůl pod střechou.

Pohled směrem po proudu, vpravo cvičiště psů. Na stromě půl lodičky.

Pohled směrem po proudu, vpravo cvičiště psů.
Na stromě půl lodičky.

Opět zatopená "žehlička", tribuna a bordel. Branky odnesla voda, horizontální tyče přežily...

Opět zatopená "žehlička", tribuna a bordel.
Branky odnesla voda, horizontální tyče přežily...

Nástupní místo na začátku kanálu. Samotnému dnu se nic moc nestalo. Stromy vpravo byly pod vodou.

Nástupní místo na začátku kanálu. Samotnému dnu
se nic moc nestalo. Stromy vpravo byly pod vodou.

Pohled od "bunkru" na sklopenou propust plnou bahna. Nepřežilo ani levé světýlko semaforu.

Pohled od "bunkru" na sklopenou propust plnou
bahna. Nepřežilo ani levé světýlko semaforu.

Loděnice FTVS, také si zahrála na ponorku.

Loděnice FTVS, také si zahrála na ponorku.


Závody v Tróji

KV 125 I. a KV 125 B před startem sobotního slalomu.

KV 125 I. a KV 125 B před startem sobotního slalomu.

Páteční trénink proběhl proběhl v duchu Gutta Jarkovského. Jsme opravdu velcí sportovci. Ve větru a dešti jsme projížděli jednou peřejí za druhou. Uvidíme, jak se se závodem vypořádají borci z klubu W+D, kteří rozpustile trénovali i v uzavřené trati. Myslím, že informace o tom, že se trať uzavírá v 18:00 hod. byla poměrně známa, nemluvě o tom, že když už v trati visí slalomové branky, mohlo by už každého napadnout, že se netrénuje. No nic, budiž jim přáno, přišli jsme díky tomu minimálně o dvě jízdy.

Protože je už třičtvrtě na jednu, končím tuto reportáž a jdu si něco zajímavého přečíst. Dobrou noc.

Simon SP 01 Pyšely.

Simon SP 01 Pyšely.

Protivoda č.8

Protivoda č.8

KV 125 Praha v brance č.9

KV 125 Praha v brance č.9

KV 125 B při slalomu. Všimněte si: Petr se směje, Fléga se směje, Medvěd je úplně mimo a jediná Klára pádluje.

KV 125 B při slalomu. Všimněte si: Petr se směje, Fléga se
směje, Medvěd je úplně mimo a jediná Klára pádluje.

V sobotu na nás již čekal letošní první slalom. Zima jako na Kamčatce. Závody roztahané po celý den. Za sebe musím říci, že jsem byl s našimi výkony docela spokojen, první jízda byla taková tréninková a když jsme ve druhé projeli všechny branky, byl jsem docela rád. Sedmnácté a třicáté páté místo zhruba myslím odpovídá výkonu našich posádek v R4. V nominačním závodě R6 jsme nakonec zakotvili na místě šestém, když po první jízdě jsme byli čtvrtí.

Největší překvapení celého slalomového závodu ovšem přinesla posádka RK STAN PR, která se navzdory všem fyzikálním zákonům dokázala převrátit u branky číslo šest. Škoda, že tuto humornou vložku znám jenom z vyprávění, protože jsem tou dobou zrovna ladil formu u kiosku. Svoji kvalitu naštěstí předvedli v jízdě první.

U "žehličky".

U "žehličky".

Přejezd při slalomu.

Přejezd při slalomu.

To není možné, kde to KV 125 je?

To není možné,
kde to KV 125 je ?

I přes velkou zimu bylo diváků hodně.

I přes velkou zimu bylo diváků hodně.

Pivní rodeo v podání mužské posádky.

Pivní rodeo v podání mužské posádky.

Jenom byla škoda, že v přistavených kioscích neprodávali (v jednom dokonce nevedli) žádné víno. Připravená lahvinka přeměněná klářinými kouzly v stříček po chvíli nestačila a co teď. Hledání střízlivého vodáka v Troji mi připomnělo hledání jehly v kupce sena. Naštěstí tu byla Eva, která svolila a odvezla se se mnou do Delvity. Teď jsem již neměl žádný problém. V pozdním odpoledni, kdy si s námi počasí hrálo jako s raftem mocný proud, jsme zjistili, že zábava pomalu skomírá. "Chce to změnu," navrhl někdo. A jak řekl, stalo se.

Pivní rodeo v podání ženské posádky.

Pivní rodeo v podání ženské posádky.

Náhodou okolo jedoucí Smažan nás odvezl k Veletržnímu paláci do hospody Na Mělníce. Byl moc rád, že nás je asi pět a v rukou máme kelímky s pivem a vínem. Nikdo naštěstí nic nerozlil. Restaurace, spíše tedy hospoda, byla solidně zaplněna vodáky, nějakými boxery a několika štamgasty. Z vyprávění vím, že se tam zavíralo kolem půlnoci, ale to já už dávno po předčasném odchodu spinkal ve své postýlce.

Vítězná posádka pivního rodea - Prši Team.

Vítězná posádka pivního rodea - Prši Team.

Po včerejším večírku v restauraci Na Mělníku, ze kterého jsem předčasně zmizel, jedu teď tramvají číslo dvanáct a doufám, že stihnu start závodu. Vypadá to naštěstí dobře, červená tramvaj využívá své motory naplno. Jen doufám, že i ostatní členové mojí posádky jsou také vzhůru a na cestě. Zvláště se obávám o Kláru, která se na večírku zdržela zřejmě o mnoho déle. Jenom, kdyby se ta tramvaj tak šílené nekymácela...

Také musím ještě zmínit včerejší vložený závod nazvaný pivní rodeo. Pravidla byla jednoduchá, nad největším válcem posádka převzala čtyři piva a úkolem bylo ve válci je vypít. To všechno na čas. Posádkám to moc nešlo, buď se neudrželi ve válci nebo neuměli pít rychle pivo. Nezdary trvaly až do chvilky, kdy Prši team padl do válce, exnul čtyři piva a odplul v dál. To vše za 31 vteřin. Samozřejmě vyhráli.

Nájezd do branky č.9

Nájezd do branky č.9

Výjezd z branky č.8

Výjezd z branky č.8

Pohled proti proudu.

Pohled proti proudu.

Teď si zrovna v Čechova mostu prohlížím z okénka klidnou hladinu Vltavy. Tady by se opravdu špatně závodilo. Vypadá to, že dnes vykoukne sluníčko víc než včera, navzdory negativní předpovědi meteorologů. A hle - právě projížďíme nedaleko místa včerejsí pařby, jsem jen zvědav, kam mě tramvaják doveze, protože názvy zastávek mi vůbec nic neříkají. Nu, mám ještě trochu času a tak se nechám překvapit.

Je to divné, ale zatočila úplně jinam, než kde to znám a tak raději vystupují a most přes Vltavu přejdu pěšky nebo si chytnu jinou tramvaj, třeba modrou, jízdenka mi totiž stále platí. Malá procházka na čerstvém vzduchu mi určitě neuškodí. A hele, tramvaj. Jedna zastávka se hodí. Dobíhám asi deset metrů a je to. Vystupují a nyní již mohu směle vykročit směrem k místu závodů.

Sprint.

Sprint.

Tam tomu vracáčku dole se vyhneme.

Tam tomu vracáčku dole se vyhneme.

Tudy jsem nikdy nešel a proto volím směr, který mi jasně ukazuje cedule s nápisem Vstup zakázán. Paráda, jdu správně, škoda jen toho hovna, do kterého jsem šlápl. Fléga by jistě řekl, že je to příroda. Někteří vodácí koukám již trénují. Asi neměli večírek...

KV 125 I.

KV 125 I. při sprintu.

I já se půjdu tedy připravit na závod.

Tak po první jízdě jsme na jednáctém a třicátém třetím místě. V šestkách na čtvrtém. Ani v jedné sestavě nám úplně nevyšla stopa, kterou jsme chtěli jet. Sedíme teď u stánku, pijeme čaj a pivo.

KV 125 B při sprintu.

KV 125 B při sprintu.

Veselí bratři s PET lahví.

Veselí bratři s PET lahví.

Neformální beseda s reprezentačním trenérem.

Neformální beseda s reprezentačním trenérem.

Stále čekáme na druhou jízdu. Je strašná zima. Volnou chvilku využíváme k neformální debatě s Petrem Panenkou. Ano, je to on, reprezentační trenér.

Vypráví nám, jak se dříve jezdilo. O tom, jak si loď musel sám vytesat z kmene třistaletého dubu. Jak se ještě místo pádlování bidlovalo, jak pivo stálo 0,70 Kč a tak :o)

RK Stan PR.

RK Stan PR.

Dlouhááááá nedělní pauza.

Dlouhááááá nedělní pauza.

Z druhé jízdy jsem měl daleko lepší pocit, ale bohužel zrychlení bylo jenom o vteřinku. Po katastrofální druhé jízdě R6, kdy jsme téměř uvízli ve vracáku, jehož projetí nám trvalo asi osm vteřin, jsme skončili na místě sedmém. Taková školácká chyba, to se jen tak nevidí. Připadal jsem si jako ve zlém snu. Ba i Fléga s Michalem nebyli zrovna veselí. Nic nepomáhaly moje veselé historky "z natáčení". Prostě došlo k nějakému chvilkovému zkratu, či co. V R4 jsme si dojeli pro místo jedenácté a třicáté druhé. No nic, za týden náš čeká sjezd na Labi, tam to snad bude lepší. V minulých letech jsme tam byli přihlášeni už třikrát a ani jednou jsme nejeli, protože jsme pokaždé někde při tréninku protrhli raft. Letošní Labské heslo zní: "Nerozpárej raft před závodem, TY DEBILE !!!"

Ahoj, Méďa Béďa.