Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka
Dětské rafty na Sázavě
DATUM
24.-25.5.2003
ÚČASTNÍCI
Fléga, Zuzka, Michal, Méďa Béďa, Terezka, Lucinka, Štěpánka, Brabencovi, Mariánkovi, Čenda, Kůň a další týpci s dětmi
Dětské rafty 2003 opět na Sázavě
Množství účastníků svědčí o velké oblibě této akce.

Množství účastníků svědčí o velké oblibě této akce.

Celá akce nazvaná "Dětské rafty" je prakticky pořádána ve spolupráci se Sokoly, zejména bratry Hevery z oblasti Prahy 6 a náš klub dodává pouze raft s průvodci, nějakou tu loďku a na večerní zahradní párty kapelu Zlomené pádlo.

To je ten dětský raft, samozřejmě opět s dírou.

To je ten dětský raft, samozřejmě opět s dírou.

Odjezd je dle časového hormonogramu spočítán prakticky na setiny sekundy, vraty vyjíždí jedno auto za druhým, tak abychom stíhali nastoupit do vlaku směrem z Pikovic do Týnce. Mašinku stíháme bez problémů, v tomto ČD nezklamou, vlak má zpoždění.

V Týnci následuje klasické nafukování raftu, po nafouknutí zjišťujeme drobný nedostatek levého bočního válce, pravděpodobně drobná dírka. Jak nečekané. Nicméně s polovyfouklým člunem vyrážíme na cestu. Sokolové dobírají banány v půjčovně Bisport. Bisport půjčuje i nové typy polyetylének a to v provedení jako Vydra.

Na tomto typu jsme zjistili drobnou vadu a to, že je zde sedačka uchycena příliš nízko, tím pádem se nedá do lodi kleknout a zde je poznámka pro výrobce - nedělejte z kanoe kajak!

Matýsek, za půl roku mu bude skoro jeden a půl roku.

Matýsek, za půl roku mu bude skoro jeden a půl roku.

Potkáváme se zde i s raftaři z Pyšel, nejenom raftaři, zdá se, že i pravděpodobně budoucími kajakáři. Na raftu se našim dětem opravdu líbí, zejména sjíždění jezů. A tak jez, který se vždycky jmenoval tuším Brejlov, naše dětičky přejmenovaly na Kobereček.

Do Kamenného Přívozu přijíždíme okolo patnácté hodiny a tak můžeme dát v klidu pivko a šklebanům limonádu se zmrzlinou. Shledáváme se zde i s rodinou Medvědů, Brabenců a po klidné rozpravě usedáme opět do loděk a strkáme to směrem do Pikovic. Po cestě ještě dáváme koupačku, protože počásko se dnes opravdu vydařilo.

Do sem sepsal Fléga.

Konečně mohu nazvat nějaký snímek "Pyšely na vodě".

Konečně mohu nazvat nějaký snímek "Pyšely na vodě".

Škoda jen, že Pyšeláci po sjetí do Pikovic museli jet domů. V Pyšelých je totiž čekala policie České republiky a hledala mezi nimi "kyanidového" vyděrače. A dokonce někoho našla. Na závodech v Českém Vrbném, které se jedou za týden, zjistím podrobnosti.

Moje první fotka se žlutou limonádou.

Moje první fotka se žlutou limonádou.

Poté, co jsem vydal svojí holčičku do spárů rafterů gajdů Flégy a Michala, odebrali jsme se do krásné vinárničky na Hradištku pod Medníkem. Víno bylo dobré i obložený talíř s názvem Pálava 4 se dal zobnout a tak jsme se mohli následně spokojeni vydat zpět do místa konání večerní akce.

Tady probíhalo vše opět velmi dobře, místní obyvatelé - domorodci - jsou totiž známi svojí dobrotou a pohostinností a jejich příprava si v ničem nezadá s plánováním větší vojenské akce. Stoly se jen prohýbají obloženými mísami a pivo s vínem teče proudem. Děti si hrají na přilehlých rozlehlých pozemcích a psíci a hmyz skotačí mezi stany, prostě pohoda.

Já s mým nejbližším okolím jsme požívali víno a šampaňské, k čemuž jsem měl tentokrát konečně i důvod v podobě mých narozenin. Vše probíhalo klidně do chvíle, kdy Fléga s Michalem vedeni opileckou inspirací a Vencovou školou, se rozhodují, že nejlepší bude hodit mě do bazénku. Nápad je to opravdu výborný.

Tady mírně odbočím, protože veselou historku s notebookem neznají všichni. Jednou totiž na oslavě čarodejnic jsem se rozhodl kamarádům ukázat právě vyfocené snímky v počítači. Hodina byla pokročilá a obrázky se všem také líbily. A to do chvíle, kdy jsem si do klávesnice zvrhl skleničku s bílým vínem Müller Thurgau ze Znovínu Znojmo. Utřel jsem tedy klávesnici hadrem, počítač vypnul a uložil do brašny, aby se mu už nic zlého nestalo. Bohužel jsem na tuto operaci do rána zapomněl a třetí den jsem se divil, proč po zapnutí notebook vůbec nejeví známky života. Když jsem ho naklonil a něco z něho vyteklo, vzpomněl jsem. Nakonec se mi ho podařilo po rozebrání a vysušení rozchodit, ale ne úplně, a skončil v bazaru. Základní deska měla stále nějaké potíže. Tak to bylo jen pro připomenutí. Od té doby dávám na jeden stolek notebook a na druhý nápoje.

Krátce po půlnoci, zase jsem o rok starší.

Krátce po půlnoci, zase jsem o rok starší, o to však hezčí.

A abych se vrátil zpět k vrhání mé osoby do vody. Nevím dosud přesně, jak to vzhledem k místním podmínkám umístění bazénu v bazénu chtěli provést, ale přesně si pamatuji na drobnou potyčku, kdy jsem se vzpouzel a při té příležitosti kopnul do stolu. Všechno se vylilo, zejména šampaňské do mého kloboučku, na kterém jsme položený digitální foťáček (to aby ležel v měkkém a nic se mu nestalo). Vznikl pro něho takový malý kloboukový šampusový bazének. A to mně dost vadí, všichni a všechno se koupe v sektu, jen já jsem nasuchu.

Tento moment tak nějak celou akci zastavil, zvolání typu: "To bude dobrý!" mě úplně neuklidnilo a věnoval jsem se tedy sušení foťáku, prvně z něj vyletěla baterka, pak další díly a Zuzka se začala modlit. Už jsem ho nezapínal a tento postup všem také doporučuji.

Nebudu vás dále napínat, foťák nakonec funguje i když objektiv vyjíždí dost ztuha (pěkně také voní po bohemce), jen jsem se doma trošku zapotil při hledání pružin o délce asi 2mm, které vyletěly z objektivu, který jsem musel rozebrat, jelikož měl poněkud slepenou a tím i nefunkční, vstupu světla bránící, krytku.

Další zábava pokračovala jako obvykle do časných ranních hodin. Je vidět, že když občané chtějí, umějí se i dobře pobavit.

Toť ode mne vše, Míru zdar, Méďa Béďa.

K poslechu a tanci hrála kapela Zlomené pádlo.

K poslechu a tanci hrála kapela Zlomené pádlo.