Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka
Raftový víkend R6 na Trnávce
DATUM
27.-29.9.2002
ÚČASTNÍCI
: Michal, Medvěd, Libor, Ťuhýk, Honza, Fléga, Venca
Jak jsme na Trnávce vymrzli a získali 3.místo ve sprintu
Závod ve sprintu R6

Závod ve sprintu R6

Letošní předposlední závod Evropského poháru R6 u nás se konal na Trnávce. Pod režií SK STAN vše probíhalo jak na drátkách a proto jsme odjížděli vyzávoděni a spokojeni, jenom jako obvykle pršelo a byla zima jako kráva.

Jak vše proběhlo, přiblížím nyní, z pozice závodníka, tzv. motoru (to je ten, co sedí uprostřed člunu mezi háčkem a zadákem a svojí neuvěřitelnou silou uvádí raft do pohybu).

Konečně jsme se poprvé postavili nohama na bednu.

Konečně jsme se poprvé postavili nohama na bednu.

V pátek odpoledne se nám podařilo včas vyrazit z naší pražské vlakoloděnice a bez dopravní zácpy jsme v pořádku dosáhli Trnávky. Nafoukli jsme rafty a jako první (! u nás velmi neobvyklé) a dlouhou dobu také jediní, jsme započali trénink v rozbouřených peřejích. Určili jsme si místa domnělých protivod a jali je projet. Poněkud se nám nedařilo a když Fléga asi ve třetí nepovedené jízdě zvyšoval hlas více než je obvyklé a snažil se všechny obvinit z lenosti, přešli jsme raději k tréninku sprintu. A to byla teprve lahůdka. Podobně jako vloni pluli jsme víceméně unášeni proudem od zábrany k zábraně. Že se nám první bouli nepodařilo přeskočit podle našich představ, to bychom ještě asi vydrželi, ale přímý náraz v plné rychlosti do betonového výčnělku v dolní části kanálu, kde jsme byli katapultováni zpět proti proudu, nám naznačil, že je čas jít z vody. Trošku jsme se pohádali, viz výše a odešli směr kiosek Ježek. Tam jsme seděli dlouhou dobu sami, probrali od záplav po papeže skoro všechno a když jsme měli už dost, odebrali jsme se na lože. Například do stanu nebo pod most. Teplota dosáhla zhruba nuly a Flégovi byla stále zima.

Celkový pohled. Zleva W+D WC, Hájci a spol., KV 125.

Celkový pohled. Zleva W+D WC, Hájci a spol., KV 125.

Ani sobotní ráno nás horkem zrovna nezasáhlo. Déšť, zima, vítr, mokrý neoprén, divně v žaludku a hlavě, to vše předcházelo dopolednímu sprintu. Po první jízdě jsme byli časem 1:41.39 třetí a pak se nám povedla i jízda druhá, zdála se nám sice horší, o to však byla rychlejší, 1:34.27, a s celkovou ztrátou 6.58 sekundy na první posádku Hájků a spol. jsme si také třetí místo udrželi. Opět nás zalila vlna nadšení, protože se konečně dostaneme na bednu. Ne že bychom se neumísťovali i jindy na medailových pozicích, ale tentokrát tu byly opravdové stupně vítězů, zvané bedna.

Georgia Koaly - spousta třetích míst.

Georgia Koaly - spousta třetích míst.

Po obědě následoval jako obvykle závod ve slalomu. Snažili jsme se maximálně, ale stále tomu něco chybí, zřejmě větší zkušenosti. Každou jízdu jsme měli spoustu šťouchů a s časem 242.28 jsme skončili na místě sedmém, rovných 41 sekund za posádkou první, tentokrát to byl Ježek Team. Vendula jezdící za Georgia Koaly skončila třetí. V 15:00 hod. bylo slavnostní vyhlášení výsledků dnešního dne a konečně jsme si vylezli na tu vytouženou "bednu". Kromě diplomu jsme vyhráli také slušivé neoprénové čepičky.

Bednaři a jejich slušivé čepky.

Bednaři a jejich slušivé čepky.

Následovala cesta do restaurace "Na kocandě". Tento hotel se vyznačuje tím, že servírka zde pracující je ta, která si v televizi v pořadu Šance strčila do pusy velkou hromadu pivních tácků. Tuto se také po celou dobu naší přítomnosti pokoušel oblouznit Venca, ale nezdařilo se. Jen Michal vylil dvě piva na ubrus. Zhruba v osm hodin večer jsme šli opět k Ježkovi do stanu na sponzorská piva a co bylo po deváté, to nevím, šel jsem znaven spát. Pamatuji si jen, že na stanu byl led a Venca si ve stanu, ačkoliv tam ležel sám, s někým vytrvale povídal.

Michal počítá promarněné sekundičky.

Michal počítá promarněné sekundičky.

V neděli nás čekal jen sjezd, v průběžném pořadí jsme byli čtvrtí a proto jsme jeli čtvrtí od konce. Jak jsem také zjistil, někteří naši závodníci nešli v sobotu spát, až prý někdy v neděli. Do tohoto závodu jsme vkládali velkou naději, minulý rok jsme totiž při tomto závodu trošku prorazili raft a naše jízda byla tedy dost pomalá. Také náš trénink na přehradě v Hostivaři neumožňuje nácvik jiných cviků než přímé jízdy.

Příště bychom i v dalších disciplínách raději stáli, než jen takhle v sedě tleskali...

Příště bychom i v dalších disciplínách raději stáli, než jen takhle tleskali...

Odstartovali jsme, prolétli kanálem naší snad nejlepší stopou, co se nám kdy povedla, u pily jsme zrychlili a od pěkné chaloupky dosprintovali do cíle. Měli jsme zřejmě začít se spurtem dřív, asi tak od malebné skály, nestačilo by to sice určitě na místo první, ale na čtvrté ano. Takhle jsme skončili na výborném šestém místě po čtyřech kilometrech se ztrátou asi 33 sekund na opět první Ježek Team. Vendula chytla opět místo třetí.

SK Fortuna Kolín.

SK Fortuna Kolín.

Následovalo již jen vyhlášení výsledků, v kombinaci jsme skončili na místě pátém, což je další historický úspěch našeho klubu KV 125 Praha. Vendula s Koalama, jak jinak, třetí.

První jsme přijeli a poslední odjeli, ano tak to doopravdy bylo, Váš Méďa Béďa

Pěkně nám ten stupínek č.1 schovejte na příští rok.

Pěkně nám ten stupínek č.1 schovejte na příští rok.