Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka
Teplá a Střela 2002
DATUM
14.- 15.9.2002
ÚČASTNÍCI
Fléga, Michal, Libor, Honza, Venca
kánoisticko-kajakářské zážitky z Teplé a Střely

Odjezd posunut až na sobotní ráno, protože Fléga hraje na nějaké zábavě v Brandejse. No nic, jeden hospodskej večír budeme muset oželet. V depu je sraz v 6:00 hod., nakládáme bagáže, plasťáky - zatím stále z 80% popůjčované z nejrůznějších půjčoven v Praze - Vencovo kolo, kanystry s vodou, kuchyň a samozřejmě nepostradatelný rošt. Odjíždíme tak v 7:30 hod. v sestavě Fléga, Venca, Libor, Michal a Honza. Cestou do Varů obdivujeme torza lodí pohupující se na vlecích čoudících autobusů s nejrůznějšími espézetkami.

Fléga a Michal při jízdě v těžkých peřejích.

Fléga a Michal při jízdě v těžkých peřejích.

V Březové jsme tak kolem desáté a potkáváme tam známého, který má věčně a jak se ukázalo i tentokrát, problémy s autobusy a má tak děsně mastný zájezdy. Jméno fakt nevím, vy ale asi jo. Nám se přihodil ale také jeden takový problém. Šprajda, kterou půjčovna vydává za funkční a plnohodnotnou součást lodi, bohužel takovou není a nedrží. Ani nůž v rukou Vencových nic nezmohl. Naštěstí na druhou loď pasuje trošku lépe a tak konečně můžeme na vodu.

Do řeky se sjíždí po trávě po trávě.

Do řeky se sjíždí po trávě po trávě.

Cákání.

Cákání na děvčata, největší erotický zážitek naší omladiny.

U prvního padlého stromu potkáváme vodáky dolující zaklíněnou kánoi, ale jedem dál, každý jednou začíná. Před jezem pár eskymáků, další úprava šš špricky, kterážto šš šmejdem je. V místech, kde je nějaká ta vlnka, jsou branky VTJZ a tak je tam nával. Příští rok také možná pojedeme s čísly, uvidí se. Na kolonádu je to kousek a cestu zpestřují lázeňští hosté postávající u břehů, někteří jen tak počumují, jiní vodákům házejí vřelé pozdravy, jiní s nimi i kousky suchých housek. A na takové vodu.

Před námi první stupně, ze kterých je Michal na trní, nevím, kde se vzalo, ale bylo to pořád co a jak, kudy a co když. Radu dostal jenom jednu. Rozjeď to jak kráva.

Na soutoku už máme auto, Venca plní na 105%. Jedem hore. Cestou přibíráme nějakého dojčáka. Igelit pod zadek má, tak jede. Libor plynule šprechtí.

V Březové si dáváme kávu, rum a jedem druhou jízdu. Libor skáče jez na začátku, je z toho pěkné foto, u druhé peřeje zachraňujeme nějakou kajakářku, pak ještě nějakou další loď, takže musím konstatovat, že oproti Otavě je to slušný obrat. Jó, eskymáky jsou eskymáky. Děkujeme, Petře.


Libor skáče jezík.

Libor skáče jezík.

Libor úspěšně překonal nástrahu.

Libor úspěšně překonal nástrahu.

Michal na chvíli ztratil soustředěný výraz

Michal na chvíli ztratil soustředěný výraz, viz text.

Na tobogánu to pěkně dřelo a u Termálu tekla teplá Teplá, klasicky normálka. Michal v posledním válci zvedal a v pohodě. Snad jen na chvíli neměl soustředěný výraz, viz obrázek. Následuje soutok s Ohří a my jedeme až na Hubertus. Moudří vědí, pro ostatní je to cvičná peřej za Karlovými Vary. Chceme si tam trochu zajezdit a užít si těch 80% půjčených lodí. Všechno je ale jinak, na Hubertusu mají mládežníci svoje slalomové závody. Šlo jim to pěkně. Balíme. V lese ještě malý pych a odjíždíme směrem na Rabštejn nad Střelou.

Pod Rabštejnem je koňský ranč s hospodou, s živou hudbou a s místem na spaní. Cesta k němu je ale taková, že se Fléga bál o auto a o nedělní výjezd nahoru, vše se však v dobré obrátilo a tak jsme se tam ocitli. Hospoda opět nezklamala a kalilo se do ranních hodin. To, že Libor spal vedle spacáku, Venca ztratil bundu a Michal "ráno" nechtěl vstávat, to jen dokazuje. Snídaně teplá, nerozpoznatelná, ale výborná. Na vodě jsme tak kolem desáté.

Těžký je život kánoisty...

Těžký je život kánoisty...

Střela je voda spíš na Vydru a tak je to delší, Libor cestou zkouší kajak jako gondolu, jede asi 3 metry a má to s koupelí. Singlířům odumírají nohy a mě je kláda. U mostu k Mladoticím už na nás čeká Venca a informuje nás o zapadlém autobusu. Rychle z gumy a do suchého. Balíme.

Chceme jít ještě do hospody, ale smůla. Silně mi to připomíná Čunovo, kde stánkařství neupadá, ale už leží. Večer tu v místním pohostinství čekají nával hostů a tak mají raději zavřeno, to prý pro důkladnou přípravu a odpočinek. Pche. Odjezd.

Pivko nakonec stáčíme cestou někde v západních Čechách a tak panuje všeobecná spokojenost. Před Prahou vlítnem do zácpy jak kráva a tou popojíždíme až na Barrandovský most. V depu ještě pokec a konec.

Napsal Honza.