Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka
Labe 2002
DATUM
11.-12.5.2002
ÚČASTNÍCI
Fléga, Michal, Ťuhýk, Libor, Adéla, Musťa, Boudy, Medvěd, Vendula, Honza, Malučký
LABE 2002
Hledáme vhodnou restauraci k posilnění před závodem.

Usilovně hledáme vhodnou restauraci k posilnění před závodem.

Na raftové závody Českého poháru jsme se vydali z Prahy v sobotu časně ráno. Než jsme se stačili rozkoukat, parkovali jsme na parkovišti v Herlíkovicích. Tady byla prezentace a výdej startovních čísel. Zjistili jsme, že není snadné dostat se mezi reprezentaci, jelikož na nás zbyla ve startovní listině R6 právě polovina raftu, o který jsme se dělili s jinou posádkou. Kdo z nás pojede? O tom nejprve rozhodl Fléga v náš neprospěch, když si s budějovičákama střihl. Nakonec jsme se dohodli, že pojede ten, kdo bude v závodu R4 lepší. Tak měla naše elitní posádka pěknou motivaci do závodu.

Oběd byl vydatný a číšník tentokrát velice rychlý a ochotný.

Oběd v krásné zahradní restauraci. Číšník byl zde velice ochotný a hlavně rychlý.

Bylo ještě brzy, start asi ve 13:30 hod., vydali jsme se tedy do blízkého Železného Brodu na oběd. Chvilku nám trvalo, než jsme našli vhodnou (zejména cenově) restauraci, kde nás opravdu hbitý číšník obsluhoval až do 12:00 hod. Následoval přesun pod přehradu ve Špindlu, kde byl start. Po nafouknutí raftů, zkoordinování všech možných i nemožných alternativ přesunu aut, nasedli jsme do lodí.

Musťa nese raft.

Musťa nese raft. S foťákem jsem kličkoval s nasazením života mezi automobily, protože tento žert často neopakuje.

Jedna posádka ve složení Fléga, Michal, Libor a Tomáš, druhá v Dream Team sestavě Adéla, Boudy, Medvěd a Musťa. Dříve startovala posádka první jmenovaná a to pěkně natvrdo, protože na jejich výkonu závisela naše jízda na R6, tedy nominační závod České reprezentace.

Typické startovní hemžení

Chvilku před startem se ještě hecujeme s ostatními posádkami.

Já jsem jel v druhé posádce a mohu říci, že jízda byla klidná, stopa perfektní, nálada výborná, jen nám málem cestou chcípnul Boudy. Za cílem se nám dokonce podařilo zastavit ještě před soutěskou, což bylo efektní zakončení závodu. Po břehu se už truchlivě pohybovaly postavy našeho prvního raftu. "Zlomili jsme pádlo, je to v hajzlu", to byla první slova, když jim začala fungovat mluvidla. Že R6 nepojedeme, bylo v tu chvíli více než jasné. Propříště doporučuji na sjezdy brát náhradní pádlo přímo do člunu, protože v autě je platné jako houpacímu koni brzda.

Dalším problémem jsou z mého pohledu opět chyby ve výsledcích. Minutové posuny v době, kdy časové rozdíly mezi posádkami se počítají v desetinách sekundy, mi připadají šílené. Myslím, že by stálo zato, najmout SVOČRem nějakou schopnou časoměřičskou firmu a svazovými rozhodčími kontrolovat její činnost nebo investovat do mikročipů, kde by pak fungovalo vše automaticky.

Michal trochu v depresi.

Michal je ještě mladý, nic nevydrží a hned chytá deprese.

Úsměv Venduly za výborné umístění.

Vendula je také ještě mladá, vydrží hodně, vyhrává a proto se směje.

Vyvrcholení depresí a zmatků nastalo při plánu další jízdy dolů řekou, kdy jsme se jen těžko domlouvali, kdo a jestli vůbec a v kterém raftu pojede. Nakonec jely dva rafty a nic zvláštního během plavby rozbouřenými peřejemi se nestalo. To na silnici točící se kolem řeky byl super bordel a zmatek. Medvěd, Musťa, Adéla a Boudy odjeli do Prahy a zbytek, což už znám jenom z vyprávění, šel do hospody.

A teď pouze převyprávím, co jsem se doslechl o dalším vývoji v neděli.

Ráno přišel za klukama, kteří spali na parkovišti, Standa Hájek a řekl jim, že situace se vyřešila a R6 můžeme absolvovat. Tím nás poněkud zaskočil, vzhledem k tomu, že Medvěd byl už v Praze. Do posádky jsme tedy přibrali Malučkého a vyrazili na dopolední trénink na šestce. Po ujetí asi 400m jsme člun trochu propíchli a ze závodu R6 konečně definitivně sešlo. Stando, dík za šanci. Fléga, poté co všem vynadal, vyrazil pěšky po silnici pro auto, Libor zase šel oznámit jury, že nestartujeme.

Fléga více v depresi, Dream Team v pohodě.

Fléga v depresi, ostatní vysmátí jak rohlík.

Po dalším rozhádání se na raftu R4 se všichni, tentokrát nespokojeně rozjeli do svých domovů. Doufejme jen, že v Roudnici bude mužstvo jako vyměněné a konečně zase získáme nějakou tu medaili. To si pište, že šáňo poteče proudem.

Takhle to vypadá na Labi v cíli

Takhle to vypadá na Labi hned po projetí cílem

Zaslechl a zapsal Méďa Béďa.