Raftové stránky Médi Bédi a Flégy

Úvod

Úvodní stránka
Trnávka R6 2001 aneb "Číslo 6 ještě žije"
DATUM
28.-30.9.2001
ÚČASTNÍCI
Michal, Medvěd, Libor, Tomáš, Honza, Fléga, Vendula
TRNÁVKA R6 2001 ANEB "ČÍSLO 6 JEŠTĚ ŽIJE"

1. Příprava na závod

Příští týden se chystáme na "Evropský pohár R6" na umělém kanále Trnávka. Pro náš klub jsou závody R6 něčím novým, protože žádný takový člun nevlastníme a trénujeme na R4. Teď naposledy jsme trénovali ve čtvrtek v Tróji a na polonafouklém raftu jsme uvízli ve velkém válci tak na deset minut. Pěkně nás podržel, mrška. Zkušeně, pomocí skoro zvrhnutí, jsme se nakonec nechali vyplivnout. Po dofouknutí jízda probíhala klidněji. Je fakt, že na sprinty to v Tróji moc není, chtělo by to brnění, protože je tam strašně moc branek v cestě. Tak raději zkoušíme slalom a další vychytávky. Sezónu jsme zakončili skutečně kvalitním zvrhnutím pod lávkou a plavbou až ke schodům na konci kanálu. Špatný náklon je prostě špatný náklon a je to hned.

V pátek ráno se chystáme vyrazit z Prahy směrem na Jihlavu, abychom stihli přímo v dějišti konání závodů dokončit v restauračním zařízení naší náročnou celoroční přípravu. Ano opít naše soupeře, to je náš cíl. Tuto metodu se snažíme použít vždy, nějak ale stále selhává. Stejně se moc těšíme na líté boje. Na raftu pojedeme ve složení od pravého háka ve směru hodinových ručiček takto: Michal, Medvěd, Libor, Tomáš, Honza, Fléga. No prostě, tým snů. Podle předběžné startovky máme číslo 6 a tak se do bojů zapojíme hned v prvních skupinách.

2. A jak proběhl víkend na Trnávce?

Na kanál jsme přijeli v pátek asi v 15:30, tedy půl hodiny před zahájením oficiálních tréninků. Já jsem přijel o něco dřív a volnou chvilku jsem vhodně využil k pití burčáku, který jsem si přivezl přímo ze Znojma. Trénink na "Evropský pohár R6" začal na krásných modrých člunech Pulsar opravdu ve čtyři hodiny. Určenou hodinku jsme věnovali nácviku průjezdu brankami a seznámení se s člunem. Rovnou vám povím - nic moc. Proud silný, raft téměř neovladatelný. Po uplynutí hodinky jsme museli předat raft další posádce, jejíž vedoucí posléze z raftu vypadl a šli jsme jezdit na našem Coloradu. Šplouchli jsme si to pěkně, pouze couvání do válce u branky č.14 nebylo ideální. Po proplavání cílem, po vzájemném střetnutí se u člunu jsme objevili volný šestkový raft a vyrazili už opět v šesti sportovcích trénovat sprinty.

To jsem již dopíjel první láhev burčáku. Při dvou sprintech, které jsme stihli, byla naše totální nesehranost znát téměř v každém válci, ba vlnce. Kličkovali jsme kanálem jak hovada a po jedněch provedených hodinkách jsme se pohádali a odešli do kiosku. Změnili jsme taktiku a začali opíjet místo ostatních sebe. Po dopití další "dvojčičky" burčáku jsem šel raději spát.

V sobotu ráno nás probudil tlampač vyzývající k přípravě na dopolední sprint. Naším hlavám tento silný zvuk nedělal vůbec dobře, tady bych za všechny poprosil zvukaře, aby zesiloval pěkně zvolna. Po ranní kávě, dalších dobrotách a hlavně navlečení se do mokrých, studených a u některých jedinců dokonce smradlavých neoprénů jsme šli v 9:06 na start. Tentokrát jsme stihli dokonce v klidu přijet ke startu a hezky odstartovat. Sjeli jsme bez větších potíží do cíle a čekali, jak v nadupané konkurenci dopadneme. Dlužno říci, že druhé místo v průběžném pořadí nás docela mile překvapilo (šokovalo), jsme totiž spíše zvyklí na dvojciferná čísla. Sprint se však jede na dvě jízdy, které se sčítají a tak naše naděje na zisk medaile byly spíše otázkou filozofickou. Nicméně reklamní foto pro budoucího sponzora jsme si raději hned udělali.

Druhou jízdu jsme již nejeli tak v klidu, nervozita stoupala. Přesto jsme cílem projeli poměrně rychle. Teď naše čekání bylo již horší, protože ostatní jezdili jak s raketovými motory. Po vyvěšení výsledků bylo jasno. Poprvé v naší historii půjdeme na bednu a dokonce na druhém místě! V týmu zavládla opravdová radost, objímali jsme se, plácali rukama a takové ty další oslavné blbosti, prostě jako bychom se stali mistry světa. Na vyhlášení výsledků jsme se fakt moc těšili.

Po obědě a zapití výborného výsledku z rána následoval závod ve slalomu. Tady se ukázalo, že se máme ještě hodně s tímto člunem co učit a vzhledem k tomu, že jsme v každé jízdě neprojeli jednu branku, sice pokaždé jinou, ale přesto, skončili jsme na 12.místě. Nejprve Fléga poněkud okatě obhodil tyčku branky č.12 kolem člunu a v druhé jízdě Tomáš branku č.14 projel hlavou vícekrát, což se rozhodčímu zrovna moc nelíbilo a dal nám za to kuli. Přesto jsme nepropadli žádné depresi, protože v průběžném pořadí jsme zůstali před nedělním sjezdem na krásném pátém místě.

Po závodě jsme si již jen užívali ovací na stupních vítězů, docela dobrý pocit. Diplom půjde zarámovaný na zeď v loděnici (tu ještě nemáme). Dokonce nám na dva roky půjčil Svaz vodáků ČR šestkový raft. Teď na něm budeme přes zimu trénovat a uvidíme jak to půjde. Náš další odpolední a večerní program byl jasný, propít vyhrané poukázky na pivo a dopít burčák. Na rozdíl od slalomu s tímto žádný problém nebyl.

V neděli dopoledne následoval závod ve sjezdu. Jelo se kanálem a pak asi ještě 3 km dál po proudu. Startovali jsme jako druzí v poslední, elitní skupině. Kanálem jsme profrčeli zase velmi rychle a pak to přišlo. Kdesi v závěrečném skoku jsme trhli raft a bylo po ptákách. Vysyčel nám levý přední boční buřt, Fléga se různě válel v raftu, než našel trochu použitelnou polohu k pádlování a zahájili jsme závěrečný sprint. Naše taktika byla taková: start napálit, v dolní polovině kanálu zrychlit a pak už jenom sprintovat do cíle. Člunek však díky své nové aerodynamice nejel vůbec rovně, silně zpomaloval, a když nás kousek před cílem předjel raft budoucích vítězů sjezdu, byli jsme trochu v depresi. Přesto náš čas stačil na vynikající jedenácté místo.

3. Závěr

Jak závody a celý víkend zhodnotit? Druhé místo ve sprintu a deváté v kombinaci je pro nás naprosto nečekaný úspěch. Abych nezapomněl na Vendulu, tak ta v ženské posádce skončila celkově na pátém místě. Také bych chtěl poděkovat SK STAN, zejména bratrům Hájkovým a ostatním pořadatelům, za výbornou organizaci, SVOČRu za člun a tím i  za naše pěkné zážitky.

Ahoj, Méďa Béďa.